Zaznamenali už v souvislosti s ní ztráty? Používají na sekačkách plašičky? „U nás plašičky nepoužíváme. To, kde chceme sekat, hlásíme předem myslivcům, kteří dávají plašiče sami. Spolupracujeme takto například s myslivci z Kvíčovic, Osvračína a Blížejova, prostě z revírů, kde máme louky,“ řekl nám agronom společnosti Agro Staňkov Václav Němec s tím, že spolupráce s myslivci je na úrovni.

Ani mrákovské zemědělské družstvo plašiče nepoužívá. „Kdysi jsme zkoušeli plašiče všeho druhu i majáky. Neosvědčilo se to. Účinné je domluvit se s myslivci, kteří louku projdou se psy a zvěř uteče. To se nejvíce osvědčilo,“ říká místopředseda družstva Václav Kůstka s tím, že podle něj zahyne více zvěře na silnicích.

Stejný způsob zvolila i Meclovská zemědělská společnost. „Oznamujeme myslivcům, kam pojedou naše sekačky. Ti už se podle toho zařídí,“ říká agronom Ondřej Kučera. Iniciativa v zájmu ochrany zvěře při senoseči nemusí vždy vycházet od zemědělců. „Letos poprvé jsme udělali dohodu s Pozepem. Procházeli jsme jeho pozemky před sekáním a zatím jsme nezaznamenali velké ztráty, jen jedno srnče. Je to vynikající,“ řekl deníku předseda Mysliveckého sdružení Pod Lysou Horou Mnichov Jaromír Pánek.

Podle předchozích výpovědí by se mohlo myslet, že je stav přímo ideální. Není. Ne všechna zemědělská družstva či soukromí zemědělci v našem regionu si totiž svoji povinnost plní. „Co mám zprávy od dvou členů našeho mysliveckého sdružení, přestože v naší honitbě senoseč už probíhá, nikdo o tom nám, myslivcům, nedal předem vědět. Musím zjistit další informace a budeme to řešit,“ řekl nám člen vedení jednoho z mysliveckých sdružení okresu, který je redakci znám, ale nechtěl zveřejnit své jméno, ani subjekt hospodařící na zemědělských pozemcích v jejich honitbě dřív, než věc řádně prošetří . Je senoseč jediným nebezpečím pro mláďata zvěře? „Nyní v červnu má mladé spárkatá i drobná zvěř. Srny a laně je kojí, jsou vidět i malí zajíčci z druhých vrhů. Bažantům a koroptvím odrůstají kuřata. Jim hrozí nebezpečí nejen od sekaček, ale i od volně pobíhajících psů,“ upozorňuje Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty a dodává: „Při pobytu v přírodě se chovejme ohleduplně. Když objevíme zdravá mláďata zvěře, vzdalme se co nejrychleji od místa nálezu. Pes by měl být v přírodě vždy na vodítku.“