„Jednoho dne se zkrátka naskytla příležitost vést restauraci,“ řekl na úvod Tumpach.
Zprvu přemýšlel, jednalo se o velký krok, ale nakonec ho učinil. Opustil dosavadní práci a 5. února 2015 začal ve vlastní restauraci, kterou otevřel s myšlenkou, že se zaměří na typickou českou kuchyni.

Domažlická dudácká muzika na únorových vepřových hodech u Zdeňka Tumpacha.

Začít s podnikáním v Německu ale nebylo pro Čecha tak těžké, jak se může zdát.

„Administrativa je tam mnohem pružnější.“ řekl. „Podnik jsme otevírali ve čtvrtek 5. února 2015. Týden před tím, rovněž ve čtvrtek, jsme šli ohledně podnikání poprvé jednat na radnici. Kdybych měl tou dobou nakoupené zboží, mohli jsme otevřít klidně v pondělí,“ pokračoval s tím, že v Čechách by totéž trvalo mnohem déle. Týdny, možná i měsíce. „To samé platí i pro přihlášení zaměstnanců, zdravotní pojištění a tak dále. I tohle je rychlejší. Netvrdím, že tam byrokracie není, ale vše je mnohem snazší.“

Podnik se Zdeňkovi Tumpachovi zaběhl. Většinu roku má on a další tři lidé, kteří s nim pracují, plné ruce práce. Přesto si po třech letech od otevření uprostřed srpna 2018 sáhl na dno.

„V nejrušnější době přišel náš kuchař s tím, že skončí. Za celou tu dobu to bylo poprvé, kdy někdo přišel, že chce skončit,“ zmínil podnikatel. „Zbyli jsme tam po tři týdny jen ve dvou, já a přítelkyně. Chodila k nám jedna paní na výpomoc. Byla to opravdu honička. Denně jsme ve dvou dělali přes 250 večeří, odcházeli jsme ve tři hodiny v noci a od rána jsme zas šli navařit na další den,“ vzpomíná.

Pracovně si po téměř šestatřiceti letech v gastronomii sáhl na dno. „Zažil jsem hodně za tu dobu, ale prožili jsme si za ty tři týdny svoje.“ Po těchto třech krušných týdnech nastoupil nový kuchař a běh událostí se zase vrátil k normálu.

Restauratér už se zpět do Holýšova příliš často nevrací.

„Domů už se skoro nevracíme. Bydlíme nad hospodou a vše mám v Německu, děti jsou dospělé,“ vysvětlil Zdeněk Tumpach s tím, že po tolika letech strávených v Bodenmaisu člověk mezi místní zapadne.