„V lednu se odbyt částečně zlepšil. Jenže ani prakticky každodenní maloprodej v našem areálu ve Vranově nebo v Plzni na Doubravce to zachránit nemůže,“ je přesvědčen Richard Schwarz ze sadů na severu Rokycanska. Už před lety si zvolil zaměření na tuzemské zákazníky a odběratele ze škol, mateřinek či restaurací.

Diktátu obchodních řetězců o dodávkách desítek kamionů s jedním druhem jablek se totiž nechtěl a ani nemohl podřídit. „Takže nás drtí levná konkurence z Polska, kde mají pěstitelé vytvořené úplně jiné podmínky včetně dotací a úlev. My jsme přitom museli vzít na vědomí, že během podzimu lidé konzumovali vlastní úrodu a přicházejí k nám až nyní. Klesala i poptávka ze škol, kde dávají přednost hromadným objednávkám více druhů zboží, i když to finančně výhodné není,“ dodává Schwarz.

Nutrie ztrácejí zábrany, za krmením se stahují také potkani.
Na okraji Rokycan řádí nutrie. Zalíbilo se jim na břehu Klabavy

V Nebílovech na Plzeňsku jsou na tom o něco lépe, vedle jablek nabízejí i další atraktivní sortiment. „Využíváme výhodu, že zde můžeme ovoce zpracovat. Na čerstvý mošt, ochutnávky spiderů a chceme přidat zákusky, dorty nebo kávu. Zkrátka, kdo k nám přijede, může si vybrat ze širšího sortimentu,“ uvádí vedoucí sadů Jana Zikmundová. Upozorňuje však na fakt, že ovocnářství je v České republice dlouhodobě opomíjeným odvětvím…