„V noci jsem šel zkontrolovat auto, ale ten luft mě do něj vtáhnul a na necelé dvě hodiny jsem byl tuhej,“ líčil svoje dojmy rybář Miroslav Kovařík, který do Holubče přicestoval z Hvožďan. „Kolik jsem chytil ryb nevím, nebylo jich moc, ale v klobásách jsem se činil. Bylo jich minimálně osm,“ dodal i po celodenním sezení u vody veselý Kovařík. Přesto i na něm byla znát značná únava. A podobně pobledlých a nevyspalých příznivců Petrova cechu posedávalo a postávalo podél břehů malého rybníčku v Holubči dohromady čtyřiačtyřicet.
Vítězové „čtyřiadvacetihodinovky“ nachytali přes deset metrů ryb. „Chvíli jsem spal, takže v tu dobu za mě mohl chytat mladej. A šlo mu to,“ prozradil Josef Hutta starší. Jeho syn uvedl, že zatímco v noci prý kapříci, úhoři a líni brali na žížalu, přes den pozdější majitelé poháru a vykrmeného prasete zkoušeli vnadit na rohlík a bílé červy.
Neobvyklá soutěž rybáře z Domažlicka lákala. „Závodů se v regionu pořádá mnoho, ale sedět u prutu čtyřiadvacet hodin, to se hned tak nepoštěstí. Fajn je, že je před námi víkend, takže se účastníci prospí,“ řekl hlavní organizátor závodu Josef Lukášek. Podle startovní listiny se soutěže zúčastnilo dvaadvacet párů rybářů. „O moc víc už se sem stejně nevejde, takže jsme byli spokojeni. Už teď mohu slíbit druhý ročník,“ loučil se s rybáři Lukášek. Ten se prý nechal inspirovat podobnou soutěží pořádanou před časem na Mariánskolázeňsku.