Snad se nebudu příliš mýlit, když řeknu, že mezi největší vášně pana Jiřího Antona patřila hudba a péče o zahrádku. Ale protože jsem ho poznal především coby muzikanta a učitele hudby, zavzpomínám na svého dlouholetého kolegu právě tak.

Dá se říct, že hudbě a hlavně domažlické hudební škole, tedy Základní umělecké škole Jindřicha Jindřicha Domažlice, věnoval skutečně celý svůj život. Žáky, kteří prošli jeho houslovou třídou, bychom dnes už jen obtížně spočítali. Vždyť zde učil bez přestávky od roku 1967 a na zasloužený odpočinek odešel až v roce 2014. Stejně tak obtížně bychom spočítali i nekonečné hodiny, které trávil ve škole i mimo vyučování, aby tak do dlouhých nočních hodin přepisoval notový materiál. Ten pak následně využíval v houslovém souboru školy, který vedl víc než 40 let.

Přes 30 let uváděl s humorem sobě vlastním školní interní koncerty. Svým odborným průvodním slovem několikrát poučil i nejednoho hudebního znalce. Často nás všechny svými znalostmi o hudbě ohromoval ve sborovně, na chodbě i při přátelském posezení nad sklenkou. Zkrátka být ve společnosti pana Jiřího Antona nebylo jen příjemné, ale často i velmi poučné.

Jeho náhlý odchod bolestně zasáhl všechny zaměstnance ZUŠky a bude nám všem chybět nejen jeho přítomnost, ale i jeho umně komponované humorné veršovánky. Dovolte mi, rozloučit se s Jirkou jeho oblíbeným veršem, kterým se loučíval při každém interním koncertu: „Ať jste dobře na tom, vám za všechny žáky i učitele přeje váš Jiří Anton!" Tak, pane Anton, ať jsi tam nahoře dobře na tom!

Josef Kuneš, ředitel ZUŠ J. Jindřicha Domažlice