„Všechny tyto děti se během několika málo měsíců začlenily do našeho systému," uvedl. Průměrně je v poběžovické třídě 23-24 žáků. „Jsou třídy, kde je i 14 dětí integrovaných," překvapil ostatní diskutující Foist.

Na škole působí pět asistentů, kteří jsou ve značné míře nejdůležitějším pojítkem mezi školou a rodinou. „Naše romská asistentka je klíčem k rodinám, které dosud s námi nespolupracovaly. Ona jim vysvětluje, co mohou rodiče od školy čekat, jaké jiné aktivity mohou děti využívat a podobně."

Poběžovickou školu navštěvují žáci z 26 spádových obcí. „Navíc i další ze vzdálenějších lokalit," řekl ředitel.

„Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a lehce mentálně postižené jsou dnes soustředěny v praktických školách. Praxe ukazuje, že mohou být zařazeny i do běžných základních škol. Příkladem je poběžovická škola," konstatoval Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

„Poběžovická škola je příkladem dobré praxe, ale zároveň nesystémového řešení," namítla Hana Stýblová, prezidentka Asociace ředitelů základních škol, která poukazovala na obecný nedostatek peněz ve školství.

„Finanční vykrytí je v současném systému obrovská dřina. Spoléháme na evropské projekty, účelové prostředky, na rozvojové programy. Jsou to sice kapičky v moři, ale chceme ukázat, že to jde," popsal Foist.

Připomněl i další důležitou podmínku pro úspěšné nastartování celého procesu začlenění všech dětí do společné výuky.

„Důležité je investovat nikoliv do sociálních dávek jen proto, aby se něco dělo, ale důležité je investovat do vzdělání rodičů, zejména finančního vzdělávání," uvedl při diskuzi, která se stočila k problémům vznikajícím při vzdělávání romských dětí. „Pojďme děti od začátku vzdělávat společně, už od předškolního věku. Už tam se musí učit toleranci, respektu – ony tu budou žít společně."

„Určitě by se měli vzdělávat i dospělí Romové," souhlasil Ivan Veselý, předseda Asociace romských občanských iniciativ, a dodal: „Určitě jde o diskriminaci, když 61% Romů v Česku absolvovalo zvláštní školu. Děti se pak špatně uchytí na pracovním trhu."

„Pokud romské děti dostanou normální péči a pokud je běžná škola připravena je přijmout, jsou schopné zvládnout učivo na základní škole. Jsme schopni je integrovat," reagoval poběžovický ředitel.

„Systém zvláštních škol tak, jak je stvořil komunistický režim, je paskvil, který nemá ve světě obdoby," dodal Šimáček.

„Diskriminace to není. Každému přijetí do praktické školy předchází žádost rodičů a doporučení pedagogicko-psychologické poradny," oponoval Gordon Brei, ředitel praktické základní školy pro děti s poruchami učení a s mentálním postižením.

„Z naší školy vyšlo za posledních sedm let 52 dětí, z toho 50 na učiliště. To jich ale dokončilo jen pět, protože se už nejednalo o povinnou školní docházku," popsal konkrétní příklad ze své školy Brei.