Jarní roj včel, který některému ze včelařů ulétl, přežil obrovské lijáky a parna pouze pod stříškou chaty, kde se usadil.

„Za padesát let, co včelařím, jsem tohle ještě nikdy neviděl. Je neuvěřitelné, jak dokázala tato obrovská stavba vydržet. Jak jí včely dokázaly zatmelit pouze pod stříškou. V úplné sezoně tam mohlo být až šedesát tisíc včel, nyní je jich tam tak 40 tisíc a může tam být podle odhadu až patnáct kilo medu. Mohu říci, že jde opravdu o raritu,“ říká Šlefr.

Podle jeho slov však obrovský roj nemá šanci přežít zimu.

  „Mrazy ho zahubí. Když takový roj uletí, posadí se na větev a včely pátračky hledají vhodné místo, kde by se mohly usadit. Většinou se usadí v dutině stromu, kde mají šanci přežít,“ vysvětluje Šlefr a pokračuje: „Uprostřed chumáče je totiž matka, která při kladení vajíček potřebuje stálou teplotu 36 stupňů Celsia. Včely ji vlastně dělají termoregulaci. Okolo ní stále zůstávají mladé včely, které se o ni starají a krmí ji. Matka naklade až tři tisíce vajíček denně.“