Karlu Peckovi učarovala vůně benzinu a jednostopá ´přibližovadla´ .

 A jelikož samotnému motorkáři by mohlo být někdy docela smutno a nemohl by se o své zážitky bezprostředně podělit, dojde na snahu najít si kamarády stejného ´vyznání´. To se také stalo zanedlouho padesátiletému Karlu Peckovi z Horšovského Týna.

„Koho jednou okouzlí motorky, těžko se jich vzdává, protože v motocyklu získá lásku na celý život…," přiznává motorkář.

A zdaleka nemusí jít pouze o nadupané nejnovější stroje. Radost a příjemný pocit z jízdy dokáže navodit i motocykl, který sešel už před lety z výrobního pásu. „Já mám Jawu 350 a stokoňovou Kawasaki GTR. Je vlastně jedno, na čem člověk jede, obojí má něco do sebe," konstatuje.

Jak ho vůbec napadlo vytvořit zájmové sdružení motorkářů v Horšovském Týně?

„To je jednoduché, vždyť takový spolek má téměř každé město; Domažlice mají svůj, Plzeňáci ho mají dokonce rozdělený na ´kluky´ a ´holky´, spolek motorkářů je například i v Křimicích. Spousta ´kluků´ se takhle sdružuje, mají udělaná vlastní trička a jezdí společně po výletech. Tady v Tejně, co vím, jezdí každý většinou sám, na svou pěst. Proto si myslím, že by bylo dobré, kdyby měl Horšák něco takového," zmiňuje důvody zamýšleného sdružení motorkářů Pecka.

Dokáže říci, jak by vše mělo fungovat? „Představuji si to na bázi dobrovolného neziskového sdružení, kde by se neplatily členské příspěvky. Jde přece o kamarádství, dobrou partu a to se penězi vyvážit stejně nedá!" tvrdí a dodává: „Jsou kluci, kteří mají jen staré a jiní naopak nové motorky – já mám například obojí. Proto by každý jezdil na tom, co má."

Sám rozhodně se svým nápadem nezůstal osamocený.

„Mám kolegyni, Marušku Radovou, která jezdí na motorce. Ta by do toho také šla, přidal by se určitě Honza Šinál," prozrazuje s tím, že už má vymyšlené i to, kde by mohli mít před jízdou sraz.

„Já mám místo tady na dvoře, nebo by se mohlo vyrážet od kostela, záleží na domluvě. Byl bych rád, pokud by se mi zájemci přihlásili na můj facebookový profil, kde mám stejnou fotku, již jsem poskytl Deníku, " říká Karel Pecka s tím, že na akce a výlety by měli s motorkáři jezdit jejich protějšky, to aby byla větší legrace. „Říkáme jim ´baťůžky´ a jsou mezi námi samozřejmě srdečně vítáni," zakončil pozvání motorkář.