Původně románský kostel pochází z 12. století, kdy ho podle Palackého nechali vystavět bratři Mutina a Dobrohost z Bukovce. Kostel byl goticky přestavěn v 1. polovině 14. století a dalších stavebních úprav se mu dostalo roku 1772 a 1910. Na konci 90. let 20. století byl kostel v havarijním stavu. Zatékalo do něj, což mělo vliv i na poškození krovu.

Vedení obce nechtělo dopustit zničení významné památky, a proto roku 2002 došlo k opravě krovu v nejkritičtějších místech.

Souběžně s tím byla odstraněna závažná porucha stropu lodi, který hrozil samovolnou destrukcí. V roce 2004 pak byla opravena fasáda věže a západní průčelí kostelní lodi. Další rok se práce soustředily na obnovu fasád a oken.

Jako poslední byl ve dvou etapách opraven kazetový strop v chrámové lodi a částečně také omítky v interiéru církevní stavby. Kostel se pyšní také pěknou novou střechou.

V roce 2010 byl opravený kostel slavnostně znovuvysvěcen biskupem Františkem Radkovským.

„Vnitřek kostela by ještě potřeboval pár úprav, například znovu vymalovat. Bohužel na to zatím nejsou peníze," poznamenala starostka obce Libuše Švajková.

Bukovecký kostel si přijíždějí prohlížet zájemci až z Prahy. V útrobách rovněž ukrývá vzácné varhany z 18. století.

Tyto varhany v roce 1911 poprvé zrekonstruoval domažlický varhanář Jakub Konrády a o devadesát devět let později je zprovoznil bukovecký chalupář Jaroslav Eliáš spolu s pražským varhanářem Petrem Nožinou.

Jejich zprovoznění si vyžádalo šedesát tisíc korun. Polovinu nákladů uhradil jako dar obci právě Jaroslav Eliáš, který je zároveň varhaníkem Týnského chrámu v Praze.

„Museli jsme opravit měch a pořídit nový ventilátor. Z původních píšťal se daly zrekonstruovat jen některé. Většina se musela nahradit replikami," popsal po opravě varhan Jaroslav Eliáš. „Dnes zní nástroj stejně jako v roce 1911, výborně se hodí na doprovázení při bohoslužbě a nějakou tu parádu také udělá," dodal.

Eliáš nedávno pomohl s i opravou varhan v nedalekém kostele v Semněvicích.