Podle Diany Valečkové, vedoucí domažlické pedagogicko–psychologické poradny, je vstup do školy jedním z nejdůležitějších mezníků v životě člověka, kdy ztrácí status malého dítěte a stává se školákem.

„První školní den by si měli rodiče i děti užít, měli by kromě návštěvy školy společně podniknout i nějakou další aktivitu, nějak ten den oslavit," radí Valečková. „Pokud se dítě do školy bojí, ujistěte ho, že s ním celou dobu budete, ta možnost tu je. Pokud má strach i v dalších dnech, můžete s ním trávit čas ve škole i další dny, požádat učitelku o spolupráci a umožnit dítěti navázat s ní užší vztah," dodává. Pokud se dítě neadaptuje během přibližně čtyř týdnů a přetrvává v něm výraznější nejistota či strach ze školy, pak je na čase poradit se s psychologem.

Problémy může prvňáčkům způsobovat nové prostřední neznámé budovy, cizí děti, se kterými si teprve musí formovat vztah, odloučení od rodičů či nová učitelka.

Rodiče by proto neměli opomíjet rozhovor o prvních školních dnech a o tom, jaké pocity ve školákovi tato důležitá změna vyvolává.

„Jednoduchá otázka, na kterou ale děti ani rodiče nejsou často zvyklí, je, jak se ve škole cítíš?" připomíná Valečková. „Ptejte se dítěte na to, co se mu ve škole líbí, a také nelíbí. Pokud si váš potomek chce o škole povídat, dejte mu co nejvíc prostoru, ale pokud ne, netlačte na něj otázkami," upozorňuje psycholožka. „Někdy se může  zdát, že si dítě nechce o škole povídat, ale ve skutečnosti neví přesně, co rodičům říct, protože je zahlceno dojmy a informacemi a potřebuje čas, aby je zpracovalo," vysvětluje.

Prvňáček brzy začne domů nosit i první úkoly. Vhodný domácí pracovní režim novopečeného školáka je podle Valečkové vždy individuální, radí však, že by nejméně půl roku až rok měli být rodiče svým dětem nablízku a pomáhat jim s přípravou do školy.

„Sedět u nich, pozorovat jejich práci, v případě potřeby poradit. Zásadně ale nedělat za své děti úkoly," upozorňuje Valečková. „Aktivní musí být vždy dítě a rodič musí být jen v roli poradce," dodává s tím, že pravidelná domácí příprava by měla být rozdělena na kratší časové intervaly a měla by probíhat v klidném a příjemném prostředí.

Důležité je i snažit se odpovědět na všechny otázky, které může dítko mít. To se týká i společných kulturních zážitků, jako je rozhlas, televize, kino, divadlo, koncerty a podobně. Rodič by se měl dítěti snažit vysvětlit, čemu nerozumělo. Tím rozvíjí jeho rozumové vnímání.

Valečková zdůrazňuje, že je důležité svého potomka také pohladit a pochválit ho za dobré výsledky.

Dbejte na zdravá záda

Rodiče by také měli dávat pozor na to, aby první cesty do  školy nebyly zátěží nejen psychickou, ale také fyzickou – například špatně zvolená aktovka může časem způsobit i problémy s páteří.

Školáci by měli na zádech nosit vždy co nejmenší zátěž, nejvýše však desetinu své vlastní váhy. Příliš těžká taška totiž podle lékařů může vést k větší únavě a také k poruchám držení těla a k pokřivení páteře.

Nevhodné je například nošení zbytečně objemných několikapatrových penálů či hraček. Rodiče by v ideálním případě měli každý den za přítomnosti prvňáčka školní potřeby a pomůcky kontrolovat, společně je ukládat do aktovky.

Správná aktovka by měla mít především pevná záda, dále polstrované ramenní popruhy a neměla by být širší než ramena dítěte. Výška by měla odpovídat velikosti zad dítěte tak, aby se její dolní část opírala o záda v místě bederní páteře. Důležité je, aby byla anatomicky tvarovaná a co nejlépe kopírovala záda dítěte.