Odloučení od maminky a začlenění se do nového kolektivu mnohdy probíhá bez problémů, někdy tomu ale bývá naopak.

S nástupem do školky to poprvé neměla lehké maminka Dominika Jakoubková a její syn Tomáš.
„Můj Tomášek chodí do školky už dva roky, ale když jsem ho tam přivedla poprvé, byl to děs," vzpomenula Jakoubková. „Nepřestával brečet, vztekal se, pobíhal, učitelky nechtěl ani vidět a pořád bědoval, že chce domů. První den jsme tam vydrželi asi hodinu, rozrušený byl ale i následující dny. Bála jsem se, že si ve školce nikdy nezvykne, ale během týdne se to zlepšilo, a jakmile si udělal kamarády mezi dětmi, bylo vše v pořádku," popsala svou zkušenost.

„To, jak děti reagují, je individuální," říká ředitelka horšovskotýnské školky Zdeňka Birnerová. „Některé děti první den pláčou, ale brzy se uklidní, jiné se zase těší a do školky jdou jako hrdinové, ale za týden začnou brečet," dodává.

Dětem ze začátku kromě loučení se s maminkou, a samozřejmě seznamování se s novými kamarády, vadí především změny oproti domácímu režimu a prostředí. Novopečení předškoláci zpočátku obtížně zvládají ranní rozloučení, nový způsob stolování, popolední spánek, převlékání a podobně.

Birnerová připomenula, že pokud maminka hned na začátku září nenastupuje do práce, je možné se domluvit, aby dítě nechala ve školce třeba jen do deseti hodin dopoledne a další den zase o něco déle, aby si předškolák zvykal postupně.

Velkou roli hraje atmosféra ranního vstávání a cesty do školky, ta by neměla probíhat ve stresu.
Dítě je vhodné obléci do pohodlných věcí, dát mu s sebou oblíbenou hračku, s předstihem ho motivovat, aby se do školky těšilo, třeba na nové kamarády nebo hračky. Po vyzvednutí potomka nezapomenout pochválit a popovídat si s ním o školce. Rodiče by měli respektovat, že se dítě do školky netěší, že je smutné nebo rozzlobené, a vyslechnout si, co konkrétně se dítěti ve školce nelíbí nebo mu tam chybí.