„Táta mi vždycky říkal, že musíme vydržet. Jenže loni v lednu už jsme byli všichni unavení. Abychom mohli růst, potřebovali jsme finanční injekci. A ona najednou přišla úplně jinak, než jsme si představovali,“ popsala provozní ředitelka Lucie Konečná.

Právě její otec Jiří Kůs, kte-rý je odborníkem na nanotechnologie, podnik v roce 2012 založil. Síly spojil s českou textilkou a na svět přišly první lůžkoviny pro alergiky. K nim později přibyla výroba šátků i prodej roušek a respirátorů ze speciálního materiálu.

Z DESETI NA TISÍCE OBJEDNÁVEK DENNĚ

Firma, která ještě před ro-kem zaměstnávala pouze jednu pracovnici, však zažila kvůli epidemii nečekaný boom. Zákazníci totiž sháněli ochranné pomůcky, jichž byl kritický nedostatek. „Z původních deseti objednávek za den se počet vyhoupl na tisíce. Internetový obchod zkolaboval. Zboží chybělo všude. Někteří nám volali a brečeli do telefonu. Přes sociální sítě posílali fotky dětí, psychicky nás vydírali. Bylo to šílené,“ vzpomínala. Zpětně obdivuje kolegyni, jež mě-la na starosti veškeré objednávky, fakturace a expedování zásilek. „Neustále jí zvo-nil telefon, do toho připravo-vala balíčky a dělala spoustu dalších věcí. Je to naše hrdinka,“ zdůraznila 28letá žena.

Nápor byl obrovský a neustával. První měsíce jim práce spolkla i osmnáct hodin denně. Konečná se proto rozhodla pro automatizaci správy e-shopu i účetnictví. Zároveň hledala nováčky pro zákaznickou podporu. Tým se rozšířil na deset členů a stále se rozrůstá. „I teď nabíráme další zaměstnance, a to především do administrativy,“ nastínila Konečná.

NANOROUŠKY

Také pro ni samotnou znamenal loňský rok mnoho nových situací. Původně sice vystudovala žurnalistiku, ale živila se jako marketingová specialistka na sociální sítě. Pak začala svému otci s marketingem pomáhat. Loni na jaře se z ní stala provozní ředitelka. „Když jsem firmu přebírala, měla jsem výhodu, protože jsem prostředí znala. S tátou jsme v roce 2014 založili projekt Česko je nano a věnovali se vzdělávání v oblasti nanotechnologií. S některými lidmi v oboru máme blízké vztahy, jsou to naši přátelé,“ řekla.

  A díky dobrým kontaktům začali namísto lůžkovin pro alergiky vyrábět nanoroušky pro zdravotníky. „Dostali jsme zprávu, že českobudějovická nemocnice nemá ochranné pomůcky. Během víkendu jsme sehnali skvělou nanovlákennou membránu, obvolali asi pět závodů v Písku, odkud fungujeme, a vše spustili. Dodávali jsme roušky do nemocnice i sociálních zařízení,“ vyprávěla. Když byla počáteční krize zažehnána, vrátili se k produkci antivirových šátků a prodeji dalších ochranných pomůcek od tuzemských značek.

Loňský rok byl pro nanoSpace rekordní. Společnost vyrostla o více než čtyři tisíce procent. Zákazníci nakoupili milion nanoroušek, čtvrt milionu nanorespirátorů a desítky tisíc antivirových šátků. „Byla to pro nás obrovská injekce, díky níž můžeme investovat do vývoje a marketingu. Připravujeme se na to, až pandemie skončí. Chceme se zaměřit na produkty pro alergiky. Zájem je už teď obrovský a čekací lhůty jsou několikaměsíční. Jakmile zboží naskladníme, během chvíle je pryč,“ uvedla Konečná.

EXPANZE DO EVROPY

NanoSpace vstoupilo na zahraniční trh, konkrétně do Německa. Brzy se prosadí také ve Španělsku, Francii a Itálii. „Situace je pro mnohé složitá. Jsem vděčná za to, co krize přinesla nanotechnologiím, ale daleko vděčnější bych byla, kdybychom pandemii překonali rychleji a bez ztráty tolika životů. Byl to dobrý rok pro byznys, ale špatný pro lidstvo,“ zhodnotila.