Mezi kulturní památky, které nejsou v právě ideálním stavu, patří i kostel sv. Václava ve stejnojmenné Hoře na Poběžovicku. Ten se stal součástí projektu Zaniklé a ohrožené kostely. Kulturní oživení kostelů připravila OPS Plzeň 2015 spolu s pedagogy a studenty Ústavu umění a designu Západočeské Univerzity (ZČU) v Plzni v rámci studia oboru Sochařství jako jednu z akcí Land art Evropského hlavního města kultury 2015.

Zjistili jsme, že ti, kteří přijali pozvání na úterní odpolední vernisáž v Hoře Svatého Václava, si původně dle pozvánky mysleli, že jdou na výstavu fotografií. Ta sice také byla, ale hlavním smyslem vernisáže bylo přiblížit práci studenta Jakuba Oravy, jenž vytvořil pod názvem Proud času pod zmíněným kostelem ve směru na Drahotín kamenné terasy. „Vítám vás všechny při otevření a představení krásného díla. které zde pan Orava vytvořil. Za všechny bych mu chtěl poděkovat, protože si myslím, že je to zajímavé dílo," uvedl v úvodu vernisáže starosta Hory David Kraml.

Posléze vysvětlil, jak došlo k tomu, že Jakub Orava vytvořil své dílo právě v jejich obci.

„Jako mikroregion jsme se přihlásili do projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Po nějakém čase se nám pan Orava ozval a posléze tu vytvořil dílo, které zde zůstane na věky. Za to mu děkujeme," upřesnil Kraml.

Následující slova už patřila autorovi teras. „Předně děkuji všem, kteří mi tu jakýmkoliv způsobem pomáhali. Vytvořil jsem linii Land artových věcí, kterou by v budoucnu měly propojovat stezky," ujal se slova Orava. „Nazval jsem své dílo Proud času, protože jsem vycházel z filozofie svatého Augustina, který říká, že je-li pohyb počítaný, musí být někdo nebo něco, co ten čas a pohyb počítá. To je zastoupení tímhle kostelem a terasy jsou duchovno a jakési základy našeho poznání," uvedl mimo jiné Orava, s nímž jsme posléze udělali i rozhovor, který ještě přineseme.

Vernisáži byli přítomni nejen jeho spolužáci, ale i pedagog.

„Je to součást čehosi rozsáhlejšího, čemuž říkáme Land art – pro nepoučené umění v krajině. To nejvyšší umění v krajině pro naše předky bylo postavit duchovní centra, která nás přesahují. Není možná jen naší chybou, že z kostelů se duchovní centra vytratila. My nyní činíme takový němý pokus jenom drobně se dotknout toho, co zde kdysi bylo. Jak známo, jenom chlebem – a dneska možná i přebytky – člověk živ není," uvedl Jakubův pedagog, profesor ZČU Jiří Beránek.

Dodal, že první dojem, který z práce svého žáka má, je ten, že se jedná o věc zdařilou, neboť se pokouší vnášet do krajiny duši.

Zdroj: Youtube

„Je to krásné, byl jsem se tu podívat už před 14 dny. Hlavně sem jezdím kvůli kostelu, podívat se na mše, o Vánocích na Rybovu mši a také na benefiční koncerty. Jezdili jsme sem také často na sportovní akce," sdělil svůj názor domažlický pedagog František Novák, který do Hory přijel na kole.

„Je to zajímavé, ale ještě bych tam dal nějaké informační cedule, aby lidé věděli, co dílo vyjadřuje," řekl nám Václav Chval z Drahotína.

„Máme z toho všichni velkou radost, i občané, kteří nevěřili vlastním očím, co se pod kostelem děje. Určitě tu nebude v budoucnu chybět povídání na informačních panelech o tom, že je dílo součástí stezky spojující podobné stavby," reagoval starosta Hory Kraml.