Poslední říjnová sobota byla pro okolí příhraniční Lískové výjimečná tím, že během ní byl veřejnosti představen vůbec první questing na Chodsku. Questing, pro nějž se vžil český název hledačka, má původ v Anglii a do naší republiky ho přivezla z USA Blažena Hušková z Jizerských hor.

Chodská premiéra hledačky pro veřejnost byla dlouhodobě plánovaná. Dokonce jí přálo štěstí natolik, že počasí se nedalo nic vytknout.

„Dnešní datum jsem vybrala už na jaře, kdy jsem hledačku naplánovala pro školáky, ale rozhodla jsem se, že pro veřejnost ji nechám až na podzim. Mezitím se mi narodil syn Jindřich," prozradila nám Kamila Angelovová, která se o hledačku stará.

Na hraničním přechodu Lísková/Höll, v sousedství pomníku věnovaném dozorci finanční stráže Josefu Röhrichovi, zastřelenému 27. září 1938, se sešla zhruba padesátka lidí, kteří si hodlali projít zajímavou stezku vedoucí česko – bavorským příhraničím.

„Tato hledačka je nenáročná, měří přibližně 6 km a na její zvládnutí je třeba dvou a půl hodiny času. Na cestě je šest zastávek, a kdo bude úspěšný, dosáhne na konci své cesty pokladu," uvedla Angelovová Deníku ještě předtím, než příchozím rozdala propozice k hledačce, které předvídavě připravila jak v českém, tak i německém jazyce. Vzhledem k tomu, že součástí hledačky byla i tajenka, pro všechny případy obdarovala účastníky tužkami.

Na questing přišliu i pamětníci zaniklé vsi Lísková

Velice obdivuhodné bylo, že nezavítali do Lískové pouze lidé z našeho regionu. Mezi příchozími jsme zaznamenali také ty, kteří mají svůj život spojený se zaniklou obcí Lísková.

„V Lískové jsem žil do svých šesti let. Narodil jsem se v Mileticích na okrese Klatovy, kam mne jela matka porodit, ale v Lískové se narodila moje sestřenice Zdenka. V lednu ve dvaapadesátém jsme se museli vystěhovat, protože likvidovali vesnici z toho důvodu, že byla na hranicích," říká 69letý Jaroslav Němec z Klatovska.

„Plot naší zahrady byl státní hranicí. Jako kluci jsme vždycky prolezli dírou v plotě a šli jsme si hrát s německými kluky před tamní celnici na vojáky. Život na hranici, když tu ještě nebyly dráty, byl úplně jiný než potom. Stávalo se, že večer někdo zaklepal, to Němci si přišli popovídat, neboť táta, který měl na Černé Řece pronajatou pilu od národního správce, uměl dobře německy. Pamatuji si, že finanční stráž tady měla dvě budovy, nad nimi byl rybník, kde jsme jako kluci chytali ryby, ale finančníkům se to moc nelíbilo," prozradil pamětník s tím, že v Lískové byl po vystěhování až v roce 1968, kdy byly uvolněné poměry, a s rodinou tehdy navštívili též známé v Nemanicích.

Podruhé viděl pan Němec místa svého raného dětství až po sametové revoluci, sobotní návštěva Lískové byla třetí. Moc o ni stál, rozhodl se zanechat manželku v autě a projít si alespoň kousek hledačky.

Až od Berouna přijela žena, která měla v někdejší Lískové nejbližší příbuzné.

„Pocházeli odtud děda, babička a můj otec. Já se narodila ve třiačtyřicátém, maminka v té době bydlela v Chodově. Mé příbuzné z Lískové vystěhovali a všechno se zbouralo. Jsem tady podruhé, prvně jsem zde byla letos v květnu. Táhnou mne sem moji předci, chci vědět, kde bydleli a jak se tady žilo," vysvětlila Marta Šlosarová, rozená Šmídová z Hořovic.

Veškeré infomace k hledačce, která vás zavede i přes hranici k našim bavorským sousedům, najdete na: http://questing.cz/, nebo přímo na stránky Kamily Angelovové: http://www.liskovahaselbach.cz/slozka/questing/  

Právě tam najdete mapku hledačky i podrobnosti o jednotlivých zastaveních questingu ´Lísková obec neznámá…´.