Projekt Comenius, v němž Gymnázium J. Š. Baara spolupracuje se školami z Belgie, Polska, Španělska a Turecka, zavedl tentokrát skupinu domažlických studentů a jejich pedagogický doprovod k našim severním sousedům. Jejich cílem bylo město Slupsk ležící nedaleko Baltického moře.

„Hlavním účelem naší cesty byla práce na společném filmu, který má ukázat, jak příslušníci jednotlivých národů vidí ostatní zúčastněné země a jejich obyvatele a co o nich vědí. Každá delegace přivezla do Polska svůj natočený materiál,“ vysvětlila důvod výpravy do Polska Pavlína Csuláková.


„Měli jsme tam docela velký úspěch. Za tu dobu, co na projektu pracujeme, jsme se už dost zdokonalili. Naši část filmu jsme měli dobře sestříhanou a měli jsme i dobře vybrané otázky, co lidé vědí o Polsku,“ doplnila ji Veronika Tauerová.


A na co se naše gymnazistky ptaly obyvatel Domažlicka? Věděli byste, jak se nazývá polská měna, jak vypadá polská vlajka, jaké náboženství vyznává většina obyvatel nebo co je to sernik? „To je sladká buchta s tvarohem,“ připojila odpověď na poslední otázku Veronika Tauerová.

„Ve Slupsku jsme všichni měli také jeden natáčecí den. Pracovali jsme v mezinárodních skupinách, každá dostala stejné otázky a ty jsme kladli místním obyvatelům. Zjišťovali jsme, co oni sami vědí o své zemi. Ptali jsme se např., jak by několika slovy charakterizovali polský národ nebo jaké se jim vybaví významné osobnosti polského původu,“ informovaly nás domažlické gymnazistky o významné součásti pobytu ve Slupsku.


Účastníci projektu postupně navštíví všechny spolupracující země, jsou vždy ubytováni v rodinách, dorozumívacím jazykem celého projektu je angličtina. „My Češi jsme ale teď měli trochu výhodu. Když jsme si v hovoru s Poláky nemohli vzpomenout na nějaké slovo, mohli jsme si trochu pomoci i češtinou,“
dodala Pavlína Csuláková.

S domažlickou skupinou zamířila do Polska také ředitelka gymnázia Jana Štenglová, která hovoří polsky. Ji pochopitelně nejvíce zajímal chod tamější školy.


„Škola má hodně direktivní řízení, ale je velmi úspěšná v různých soutěžích a olympiádách, kde jí patří 20. místo v rámci celého Polska. Bylo patrné, že žáci dobře vědí, proč na této škole studují, a učitelé si váží toho, že tam mohou vyučovat,“ zdůraznila Jana Štenglová a připojila také jednu zajímavost: „Jako je naší kuriozitou chovatelský kroužek, ve Slupsku mají střelnici a jejich žáci dosáhli ve střeleckých soutěžích už mnoha úspěchů.“


Ale ne vším se může polská škola pyšnit. Má přibližně 600 žáků, ale pouze jedny záchody, před nimiž se často tvoří fronty. „Hygiena má sice námitky, ale školu zavřít nemůže,“ sdělili Domažličanům polští pedagogové.


Také přestávky vypadají jinak, než jsme zvyklí. „Žáci musí opustit třídu. Učitel ji buď zamkne a odejde, nebo se uvnitř připravuje na další hodinu. Žáci tráví přestávky na chodbě,“
připojila další postřeh ředitelka Štenglová, kterou také zaujalo, že polští studenti čerpají informace více z knih než z internetu.

Autor článku: Jan Pek