Radost z úspěchů žáků i školy samotné má ředitelka Jitka Suchá. „Je to pro nás velký úspěch, takové zadostiučinění, že práce, kterou vkládáme do přípravy, se vrací. Všechnu podporu dětem poskytujeme zdarma, učitelé se jim věnují ve svém volném čase. Vloni k nám dokonce jezdil i žák z jiné školy, protože jeho škola semináře nenabízela, protože to není povinnost. Jelikož víme, že ne všichni rodiče si mohou dovolit platit si někde doučování mimo školu, tak se snažíme pomoc nabídnout u nás. Jsem vděčná, že paní učitelky jsou do toho zapálené a někdy mají i větší obavy z přijímaček, než některé děti,“ řekla ředitelka.

Dle jejích slov na semináře chodí zhruba dvě třetiny deváťáků. Dříve většinou chodili více na matematiku, jelikož se jí více báli, ale v letošním roce už přibývá i více zájemců o češtinu.

O recept na úspěšnou přípravu se s Deníkem podělily i učitelky, které připravují deváťáky na přijímací zkoušky a vedou i semináře. „Prvním základem úspěchu určitě je, že máme v devátém ročníku menší skupinky, většinou okolo 15 žáků, takže je práce úplně jiná než ve velkém kolektivu. Našly jsme si už takový systém, jak je k přijímačkám co nejlépe připravit. Máme k tomu vhodné materiály, které si samy tvoříme, samozřejmě i učebnici,“ sdělila učitelka Markéta Jindřichová.

Žáci mají na výběr, kdy na doučování docházet, což je pro ně dalším bonusem. „Nabízíme doučování z matematiky pro všechny žáky, ale především pro deváťáky máme i semináře. V současné době jich nabízíme pět a žáci si mohou vybrat, který jim vyhovuje, protože jsou v různou dobu. Děláme je ráno i odpoledne, každému vyhovuje něco jiného,“ zmínila učitelka Kristýna Štenglová.

Obě shodně přiznávají, že nejlepší postup je vše probrat a pak až zkoušet pomocí testů, co vše žáci umí. „Lekají se ale už od začátku toho množství učiva i tempa, které jedeme, abychom vše zvládli zopakovat. Ale přizpůsobí se, ví, že musí,“ poznamenala Jindřichová.

„Tím, že vše s nimi probíráme, tak už je přijímačkový test tolik nepřekvapí, ví, co čekat,“ dodala Štenglová.

A i když jsou učitelkami, tak neprožívají zkouškové období v klidu, prožívají vše se žáky. „Je to pro nás každoroční starost, ale pak je radost. Je to to nejlepší, když vidíme, že naše práce i práce dětí vede k úspěchu. Máme za ně velkou radost. Samy máme ty tři týdny, než budou výsledky přijímaček známé, hodně náročné,“ svěřila se Štenglová.

„Když jdou na přijímačky, tak máme možná ještě větší nervy než oni. Je to radost, když pak vidíme ty rozzářené oči, když se zveřejní výsledky, prožíváme to s nimi. Těší nás i ohlasy bývalých žáků, že jsme je dobře připravily,“ připojila se Jindřichová.

ZŠ Staňkov a příprava žáků devátých tříd na přijímací zkoušky. | Video: Daniela Loudová

Následně se o své pocity z přípravy a seminářů podělili i samotní deváťáci, které přijímací zkoušky čekají. „Chodím na semináře z matiky a z češtiny. Hodně mi pomáhají, protože si tam vše zopakujeme, procvičíme. Nevím, zda se budu méně bát na přijímačky, ale budu se cítit připravenější, než kdybych nechodila. Učím se ale i doma, kdy si každý víkend dělám test z češtiny a matematiky,“ řekla Nikola Zajícová, která se hlásí na Zdravotní školu, gymnázium a veterinu.

Na zdravotní školy míří i spolužačka Tereza Klukanová, která se rovněž doučuje oba předměty. „Hodně mi to pomáhá, protože mi přijde, že to paní učitelky moc dobře vysvětlují, věnují nám i hodně času, dělají pro nás semináře, což většina škol nemá. Určitě se budu na přijímačky cítit jistější, jsem sice nervózní, ale ne zase tolik. Zkouším si testy, ale mám obavy z času, protože někdy potřebuji víc a nevejdu se do limitu. Paní učitelky nám ale doporučily, abychom napřed dělaly úkoly, které nám jdou a pak až se vraceli k těm obtížnějším.“

Shodou okolností se v době reportáže přišly do školy podívat i dvě bývalé žačky, které rovněž semináře navštěvovaly. Neváhali jsme se tak zeptat, zda a jak jim prospěly. „Semináře mi hodně pomohly, dostala jsem se na školu, na kterou jsem chtěla, a jsem spokojená. Příprava byla sice náročná, ale zvládla jsem to díky ní. Byla jsme připravená na všechno. I nyní se moc na nové škole neučím, protože jsem se hodně naučila právě tady, všechno zatím umím odsud,“ zhodnotila přípravu Adéla Tauerová.

Stejně tak si pochvalovala učení Nikola Frantová. „Mně taky semináře hodně pomohly, dostala jsem se, kam jsem chtěla. Určitě bychom deváťákům doporučili, aby na doučování chodili. Čerpám pořád z toho, co jsme se naučili tady.“

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách z matematiky se žákům ze ZŠ Staňkov u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe v početní operacích a dělitelnosti (zvládlo v průměru 80,77% žáků), dále v převodu jednotek (63,57%), nejméně jistí si jsou v poměru a mapách (13,21%).

Co jde a nejde žákům ZŠ Staňkov?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Kategorie otázek / dobře vyřešených úkolů (v procentech)
Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla / 50,00
Číslo a početní operace, dělitelnost / 80,77
Grafy, schemata, tabulky a slovní úlohy / 50,45
Lineární rovnice, soustavy rovnic / 28,95
Počítání s mnohočleny / 42,18
Poměr, mapa / 13,21
Převody jednotek / 63,57
Přímá, nepřímá úměrnost / 58,29
Slovní úlohy na číselné obory, rovnice / 53,68
Výrazy s proměnnou / 31,58

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí. Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat