Taková byla slova při proslovech na pietním aktu k příležitosti 30 let bez totality. Tradičně se akt konal v parku pod Chodským hradem. V minulých letech vystoupili se slovy i sami studenti, letos se to však nepodařilo. Nicméně osobní vzpomínkou na 17. 11. 1989 přispěl starosta Domažlic Zdeněk Novák.

„Můj zážitek je z úterý či středy. Náhodou jsem se ocitl na domažlickém náměstí, kde byl shluk lidí a na jedné lavičce stál Hynek Faschingbauer a mluvil o svobodě a demokracii. Zastavil jsem se a poslouchal. Cítil jsem úlevu a uvědomění, ale i strach. Nedokázal jsem se ho zbavit, i když byla atmosféra uvolněnější. Dneska pro to nemám vysvětlení. A když nadešel den, že si komunisti odhlasovali, že už nebudou vládnoucí stranou, tak jsem si řekl, že už to nemůže dopadnout špatně,“ vyprávěl starosta Novák s tím, že tenkrát doufal, že po 30 letech budou komunisté v propadlišti dějin. „Bohužel se ale stále aktivně podílejí na utváření našich dějin. Doufám proto, že až se sejdeme za 10 let, tak komunismus už skutečně v propadlišti bude,“ dodal.

Mluvilo se ale i o deziluzi minulého režimu. Spousta lidí v současné době stále vzpomíná na minulost se slzou v oku. Ovšem spousta ‚práv‘ a ‚výhod‘ se pouze jako právo a výhoda tvářily. „Některé ty pravdy byly zvráceným způsobem prezentovány. Právo na práci. Byla povinnosti pracovat, nemohli jste si vybrat kde, natož abyste si vybrali školu. Byli jste někam vygenerováni. Nebyla to otevřenost trhu a nešlo najít to nejlepší uplatnění. Pak se hovořilo o vlastní výplatě a svých penězích. Bylo to ale na základě přídělového systému. Lidé neměli motivaci k práci, ekonomika neustále zastarávala,“ zmínil místostarosta Domažlic Stanislav Antoš.

Mimo jiné šlo i o cílené zastrašování, které navenek vypadalo jako naprostý pořádek na veřejnosti.

Na tyto a další věci je třeba neustále poukazovat. Není to totiž dávná minulost, ale cosi, co by se mohlo opět vrátit.