„Milovníci Vrbova Zapomenutého údolí jeli vlakem z Domažlic do Furthu, kde se setkali s německou částí přátel údolí Chladné Bystřice. Ve Furthu jsme měli několik zastávek doprovázených výkladem pánů Franze Thurnera a Karla Reitmeiera," říká Jindřiška Tilkovská.

Její manžel Pavel (Sportovní klub Sněhaři Domažlice) během procházky tlumočil do němčiny a naopak.

Zastavení u přátel ve Furthu im Wald

Pochodníci měli ve Furthu zastávku za nádražím u bývalé továrny na dřevěné špulky, dále u sídla Horské služby a u kašny postavené na památku těch, kteří padli ve válce o španělské dědictví. Zastavili se u bývalé papírny, dnes ubytovny pro bezdomovce, elektrárny města Furth im Wald i u prastaré pily z 15. století s nádherně vystříhanými keři trnek. Procházku německou částí ukončili na Voithenberghammeru, kde jim tamní nadšenci připravili prohlídku.

Hamr na Voithenbergu měl propachtovaný kovář z Milaveč

„Mimo jiné jsme se dozvěděli zajímavost, že posledním nájemcem tohoto hamru barona z Voithenbergu byl kovář Hůrka, původem z Milaveč. Kovářské řemeslo mu prý šlo tak dobře, že jeho dcera byla široko daleko známá jako nejlépe oblékané děvče. Po II. světové válce kovárna skončila a lidé si vybavení rozebrali. Když si však v sedmdesátých letech kovárnu vzal do správy Spolek přátel údolí Chladné Bystřice, kupodivu ti lidé, kteří si nářadí a ostatní vybavení po válce, která znamenala hlad a bídu, rozebrali, je zase hromadně vraceli. Dnes se o toto muzeum stará místní spolek a krásu starých kovářských technologií ukazuje každou neděli od 14 do 16 hodin. Kromě muzea je tam otevřená i půvabná hospůdka," doplňuje Tilkovská.

Bystřice  má zajímavé okolí i dějiny

Od hamru putovali pochodníci přes hranici do Bystřice, kde je provedl domažlický regionální historik Zdeněk Procházka.

„Společně s panem Thurnerem se doplňovali při zastávce přímo na hranici, kde hovořili hlavně o německém původu údolí, o válkách o španělské dědictví, díky nimž připadlo toto údolí Rakousko–Uhersku a tedy následně České republice. V české části údolí nám pan Procházka popisoval sklářské provozy, geniální stavby kanálů i jednotlivých skláren, brusíren a leštiček. Vždyť v údolí Chladné Bystřice se jich celkem nacházelo neuvěřitelných 36!" popisuje zážitky účastnice vycházky.

Vyzpovídali jsme toho, jehož jméno vycházka nesla

Radost z procházky měl také muž zmíněný v jejím názvu.

„Lidí přišlo dost, vycházku jsem si užíval, ale byl jsem tak trochu rozpačitý, že se opět jednalo o Bystřici, kde jsem byl s návštěvníky na podobné procházce již asi čtyřikrát. Líbilo se mi na voithenbergském hamru, kde si lidé mohli udělat představu, jak takový provoz vypadal. Byl to vlastně nápad Jindřišky Tilkovské, která je v tomto směru hodně činná," říká regionální historik Procházka.

Zajímalo nás, zda byl někdy jako průvodce pohraničím vyveden z míry či zaskočen otázkami příchozích. „Zatím mne nikdo dotazy nepřekvapil. Spíše se dá hovořit o rozdílném zájmu Čechů a Němců. Naši sousedé si hlavně vybavují obyvatele z navštívených míst, které sami znali. U Čechů jsem zaznamenal, že chlapi mají spíše otázky technického rázu na výrobu, která v těchto končinách kdysi existovala. České ženy se naopak zajímají o to, kde, jak a kolik lidí žilo a pracovalo," odvětil Procházka s tím, že už se chystá další vycházka, tentokrát pořádaná Správou CHKO Český les. Budeme o ní všas informovat.