Negativní aktivita zvířat importovaných do naší přírody dělá vrásky rybářům, myslivcům i pracovníkům odborů životního prostředí. Přemnožení těchto invazivních živočichů došlo tak daleko, že odbor životního prostředí Městského úřadu v Horšovském Týně zahájil veřejnou vyhláškou řízení ve věci povolení jejich odlovu. Jedná se konkrétně o mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického a nutrii říční.

Na zkušenosti s predátory, kteří nepocházejí z našich končin, ve volné přírodě jsme se zeptali předsedy myslivecké komise při OMS Domažlice Václava Procházky.

Je u nás skutečně nutné zmíněné druhy živočichů lovit?

Pokud to zákon umožňuje, tak ano. U nás na Kolovečsku jsme před lety ulovili mývala severního, ale nešťastní jsme z norků. Dosud zákon umožňoval v případě přemnožení lovit tyto druhy zvířat. Povolení má ale pouze Myslivecká stráž, což nedostačuje.

Proč?

Myslivecká stráž jsou dva, tři lidé ze spolku. A takový predátor nečeká, pravděpodobnost, že ho uloví člen Myslivecké stráže v případě, že působí obrovské škody, je minimální. Nyní snad zákon otevřeli, už snad chybí podpis ochrany přírody a dát na vědomí veřejnosti a myslivcům.

Dostačuje to k tomu, aby se zmíněné druhy zvířat udržovaly v naší přírodě v počtu, který nenarušuje její rovnováhu?

Podle mého nedostačuje.

Jak se tyto druhy zvířat do naší přírody dostaly a jak v ní škodí?

Například norci američtí škodí také rybářům, vybírají ptákům vajíčka z hnízd, chytají i mláďata. Je to velikánský škůdce.

Je to snad dáno i tím, že se jedná o importované živočichy, kteří nejsou v naší přírodě domáčtí?

Ono je to takhle. Před časem tyto živočichy chovaly kvůli kožkám různé farmy. Po revoluci ochránci přírody – jejich radikální klika – šli a zvířata z řady farem vypustili do volné přírody. Ochránci přírody – myslím ty v uvozovkách – sice dali zmíněným zvířatům svobodu, ale nadělali více škody než užitku.

Můžete to vysvětlit?

Narušili nám rovnováhu v přírodě, protože jak norek, tak psík mývalovitý i další druhy nemají v našich oblastech přirozeného nepřítele. Páchají škody na všem, co je jim dostupné, ale sami nejsou jiným zvířetem ohrožováni.

#nahled|https://g.denik.cz/16/55/0804_psik_myvalovity_most_denik_hp_top_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/16/55/0804_psik_myvalovity_most_denik_hp_top.jpg|Psík mývalovitý je invazivní druh živočicha, který páchá v české přírodě škody.#

Domníváte se, že zamýšlený počin, kterým je odlov těchto predátorů, je správný?

Určitě ano. Situace je v našem regionu neúnosná. Zmíněné druhy zamořily celý region, přemnožily se a páchají nevyčíslitelné škody. Z oblastí, kde je bude možné lovit, přitom zcela logicky vypadne Chráněná krajinná oblast Český les.

Povolení odlovu kvůli regulaci a honitby, kterých se týká

Předmětem řízení je povolení k odlovu:

mývala severního (Procyon lotor) – původní výskyt: Severní Amerika

psíka mývalovitého (Nyctereutes procynoides) – původní výskyt: východní Asie

norka amerického (Mustela vison) – původní výskyt: Severní Amerika

nutrie říční (Myocastor coypus) – původní výskyt: Jižní Amerika

Účastníky řízení jsou uživatelé následujících honiteb:

Myslivecké sdružení Záhoří Lštění, Myslivecké sdružení Podháj Horšovský Týn, Z. Srnka Němčice, MS Radlice Hlohová–Močerady, MS Peřina–Osvračín, Horšovskotýnské lesy, spol. s. r. o., MS Hubert Srby, MS Radbuza Staňkov, MS Puclice, MS Suchán Mířkov, MS Lichoň Vidice, MS Meclov, MS Diana Černovice, MS Oseva Semněvice, MS Landgraf Mezholezy– Buková, MS Sedmihoří I. – Darmyšl, MS Sedmihoří II. – Mezholezy, LST, a.s. Trhanov: Bažantnice, obora Podražnice a obora Čertáno, MS Chvojíčko Blížejov.

Účastníky řízení jsou podle správního řádu i obce: Horšovský Týn, Blížejov, Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Křenovy, Meclov, Mezholezy u H. Týna, Mířkov, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Semněvice, Srby, Staňkov, Velký Malahov a Vidice.