Kliknutím zvětšítePoprvé mu pozitivní výsledek vyšel na podzim. Tehdy ho kontaktovala německá hygiena. Českým hygienikům pak zavolal sám. Chtěl vědět, jak se zachovat. Je totiž zároveň otcem desetiletého syna, kterého má v péči, a nechtěl ho ohrozit. Druhý pozitivní test měl Roman Potenec z 21. ledna, opět se nechal testovat v Philippsreutu. "Nejprve mi výsledek nepřišel vůbec, jel jsem o dva dny později znovu a následně přišly oba výsledky a oba byly pozitivní," vysvětluje pendler. V té chvíli už věděl, jak se chovat. Zavřel se doma, zavolal své obvodní lékařce, která mu vystavila neschopenku. "Divila se, že jsem zase pozitivní, ale bylo to po zhruba třech měsících, což je prý možné," dodává. Neschopenku s diagnózou covid-19 poslal do práce. Zajistil, aby k němu nechodili známí a z vlastního přesvědčení dodržuje desetidenní karanténu. Jen trochu kroutí hlavou nad tím, že pozitivní pendler tentokrát nezajímá vůbec nikoho, ani Čechy, ani Němce. "Je to trochu blázinec," krčí rameny.
Šéf plzeňské hygieny Michal Bartoš přiznává, že o pozitivních pendlerech v kraji nemá prakticky žádný přehled. „Skutečně ty nakažené nikde nevidíme. Problémem je i to, že často ani nejsou účastníci českého zdravotního pojištění. Je to trochu daň za to, jakým způsobem jsou tito pracovníci vedeni papírově,“ tvrdí. Někteří z těch, kdo mají české pojištění, se ukáží v českém registru infekčních nemocí. Ty pak hygienici kontaktují. Ostatní by měla německá strana zadávat do evropského registru. „To fungovalo vloni na jaře. Jenže od podzimu už zprávy o nových záchytech nechodí. Dle mého může být problém v tom, že německá strana je tam prostě nezadává,“ přiznává Bartoš. Pozitivním pendlerům radí hlásit se u svého praktického lékaře či přímo na hygieně.
Kolegovi z Plzně přitakává i Kvetoslava Kotrbová, šéfka jihočeských hygieniků. „O žádném pozitivním pendlerovi nevíme, v systému nikdo takový není hlášen,“ potvrzuje. Jihočeští hygienici pravidla jednotného evropského systému dodržují. „V případě, že máme pozitivně testovaného cizího státního příslušníka, vpisujeme ho tam. A předpokládám, že stejně to dělají ostatní evropské státy,“ říká.
Češi, kteří jezdí za prací do Bavorska a Saska, musejí v pravidelném intervalu čtyřicet osm hodin na testy. Jinak do práce nesmějí. Z dostupných čísel od okresů Freyung – Grafenau a Regen vyplývá, že testovací centra na německé straně hranice denně otestují zhruba tisícovku lidí. Například centrum ve Philippsreutu na hranicích Jihočeského kraje a bavorského okresu Freyung – Grafenau během deseti lednových dnů otestovalo přibližně pět tisíc lidí. Tři desítky z nich měly test pozitivní. I kdyby se pozitivní test objevil u několika pendlerů, hygienici v Česku o nich nemají tušení.
Okres Freyung – Grafenau prostřednictvím svého mluvčího Karla Matschinera uvedl, že zná pouze počet pozitivních případů. Z toho není patrné, zda se jedná o Čechy nebo Němce. "Informace o občanství neznáme. Dokonce ani u testovaných lidí nevíme, zda dojíždějí do práce denně nebo zůstávají v Bavorsku déle," uvedl. Podle informací z německého Zdravotního úřadu se pozitivní výsledky se zasílají LGL (Bavorský státní úřad pro zdraví a kontrolu potravin), a ten je zasílá pak příslušnému úřadu v České republice. Karl Matschiner zároveň doplnil počty testů z prvních dvou únorových dnů. V pondělí 1. února Testovací centrum Philippsreut provedlo 190 PCR testů a 580 antigenních testů, mezi kterými byly dva pozitivní. V úterý 2. února provedlo 150 PCR testů a 850 testů na antigen s jedním pozitivním výsledkem. Výsledky z testů PCR získá zdravotní ústav v Bavorsku nejdříve po 24 hodinách.
Jméno a kontakt pozitivního by hygienici měli najít v systému EWRS (Early Warning and Response Systém). Na jeho základě má dojít k trasování. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová ujišťuje, že údaje z EWRS jsou průběžně distribuovány na jednotlivé krajské hygienické stanice. Počet pozitivních pendlerů Deníku nesdělila. „Ministerstvo tento údaj nesleduje, protože nemá význam pro hodnocení epidemiologické situace. Sledují se pouze konkrétní případy pendlerů, u kterých byla prokázána covid pozitivita a které nám německá strana oznámí,“ upřesňuje.
Podle Kvetoslavy Kotrbové přesto hygienici o pozitivně testovaných v Bavorsku neví. „A nemáme šanci je vytrasovat,“ přiznává. Češi se tak musejí spolehnout na to, že jsou pozitivní pendleři zodpovědní. A nutno říci, že většina z nich je. Podle zjištění Deníku si své zkušenosti sdělují na sociálních sítích a zároveň se radí, jak postupovat. „Nemohou si dovolit přijít o práci, všichni raději dodrží, co je třeba, nechají se podle pravidel otestovat znovu a po karanténě s negativním testem zase vyrážejí do Bavorska za prací,“ vysvětluje Zuzana Vintrová, předsedkyně Asociace pendlerů ČR. Právě ona má desítky dotazů typu jak se mají pendleři zachovat v případě pozitivního testu.
Ředitel KHS Plzeň Michal Bartoš u přeshraničních pracovníků považuje obecně za problém samotný pohyb lidí. „Lidsky to zcela chápu, že za hranice musí do práce, ale z epidemiologického hlediska to není dobré. Rozhodně to nepomáhá ke zklidňování situace, když nám deset tisíc lidí přejíždí hranice tam a zpět. I kdybychom nakrásně měli o pozitivních informace, nemohli bychom trasovat lidi, kteří mají desítky kontaktů na každé straně hranic,“ přidává Bartoš svůj pohled. Tvrdí, že záchranou není ani časté testování. „Takhle epidemie nefunguje. Je tam inkubační doba, možnost nakazit druhé je i tak velká,“ varuje ředitel krajské hygieny a tvrdí, že základem je dbát na osobní hygienu a používat ochranné pomůcky. „Nejlépe respirátory. Ukazuje se, že udržování distancu funguje sotva na padesát procent. Důležité je dezinfikovat si ruce, nosit ochranu dechu a především omezit na minimum kontakty. To je jediná cesta,“ dodává Bartoš.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
