Myšlence na vznik muzea pomohla náhoda. Když v okrsku začala vznikat veteránská družstva na soutěže, chtěli je mít i v Postřekově. Jenže nebylo s čím závodit. „Začali jsme shánět stříkačku. Ve vojenském výprodeji v Hrobech u Tábora jsem jednu objevil. Skládala se na ni celá vesnice, přispěli i lidé, kteří nebyli hasiči. Vybralo se asi dvacet tisíc, to stačilo na její pořízení i opravu,“ vzpomíná Karel Řezníček. Jenže dovezená ´šestnáctka´ po renovaci svým výkonem údajně předčila rychlost postřekovských veteránů i hranice základny, na kterou se při soutěžích ´mašina´ staví.

Někdy v té době, ještě pod dojmem úspěšných oslav 100. výročí založení sboru, starosta obce František Friš pronesl, že by bylo fajn mít v Postřekově Hasičské muzeum. A když se přidala parta nadšenců, mezi něž patřili bratři Řezníčkové, Josef Skala, Karel Vlach, Jiří Knopf, Libor Černý a další, bylo rozhodnuto. Už v únoru roku 2000 obecní zastupitelstvo propůjčilo starou zbrojnici, kterou nadšenci zdarma opravili. K slavnostnímu otevření došlo o pár měsíců později, v srpnu 2000. V té době už muzeum mělo jedenáct exponátů.

Nejstarším je dřevěná stříkačka zapůjčená domažlickými hasiči. Pochází z roku 1831 a je mnohem starší, než samotný sbor, který v Postřekově zakládali v roce 1895. „Tahle ruční stříkačka je jediná na světě, protože kolář, který ji vyrobil, už žádnou další neudělal,“ vzpomíná Jiří Řezníček.

Postřekovké muzeum se brzy po svém vzniku stalo jakousi „výstavní síní“ techniky hasičstva v okrese i kraji. Exponáty muzeu věnovaly, prodaly či zapůjčily obce a sbory z Újezda, Domažlic, Bělé nad Radbuzou, Rybníku, Štichova, Kouta na Šumavě, Chodské Lhoty a z alších míst.

Způsob získávání exponátů je různý. Někdo je rád, když totální vrak na vyhození postřekovští nadšenci zase dají dohromady a vystaví, někde je třeba něco zaplatit a třeba za zvon ze zbrojnice v Borku dal starosta obce, coby pilný ´dodavatel´ nových exponátů, lahev rumu.

V současnosti je v Postřekově k vidění sedmnáct provozuschopných motorových stříkaček, čtyři ruční tažené koňmi, jedna parní, dva nákladní automobily a množství dalších věcí se vztahem k hasičině. Kromě staré zbrojnice jsou i v bývalé uhelně školy a poslední ´pobočka´ muzea, pamětní síň zabývající se uniformami, přilbami a historií postřekovských hasičů, je umístěna v nové zbrojnici. Že by bylo hezké mít vše pod jednou střechou Postřekovští vědí. „Hledáme odpovídající prostory, ale těch možností tady v Postřekově moc není. Nějaký nápad máme. Uvidíme, snad se jednání s majitelem podaří dotáhnout do zdárného konce. Vše ale záleží na penězích,“ dodává Karel Řezníček.