Vše začalo velkolepým představením novinky na domažlické radnici, pokračovalo masivní kampaní, při níž nechyběly četné nabídky na koupi set-top-boxů.

Po spuštění vysílání následovaly stesky mnohých obyvatel regionu, kde navzdory propočtům odborníků moderní digitální vysílání jaksi nefungovalo. Vše se postupně řešilo dokrývači signálu, ale ještě dnes v řadě míst nemohou lidé kvalitní digitální signál ´chytit´ a řeší vše zakoupením satelitu či prostřednictvím kabelové televize, případně připojením přes telefonního operátora.

Ještě dnes si obyvatelé stěžují na ´kostičkující´ televizní obrazovku, zejména při změnách počasí, která je odborníky zpravidla připisována špatnému anténnímu příjmu, o čemž nejsem stoprocentně přesvědčena, pakliže srovnám výkon vysílače Vraní vrch s podobnými v sousedním Německu.

Co je však daleko horší, je skutečnost, že divák na Domažlicku odkázaný na signál z Vraního vrchu nemá možnost přijímat signál všech televizních stanic, které jsou už dnes jiných regionech Česka běžně dostupné.

Na mysl se mi vkrádá situace z dob hluboké totality, kdy jistá obec neměla nárok na telefonní budku, neboť neměla ´dostatek´ obyvatel. Že by právě tady byl ´zakopaný pes´?

Pokud bych mohla čistě laicky hodnotit: poté, co jsme splnili úkol ´pokusného králíka´, jakoby zájem o obyvatele našeho regionu opadl. Teď tenhle ´králík´ trpělivě čeká, až si na něj konečně někdo vzpomene.