Psal se rok 1950. V Brnířově se slavila pouť na sv. Martina a z oken brnířovských domků se vinula vůně husí pečínky a pouťových koláčů. Po svátečním obědě se parta chlapců ve věku od sedmi do deseti let - Václav Janda, Josef a Václav Hájkovi, Franta Kraus a Jiří Váchal - domluvila, že půjdou na výlet na židovský hřbitov u Loučimi.

„Frantu doma nechtěli pustit, tak utekl v bačkorách. Ostatní vzali kusy koláčů pod bundy a vyrazili přes les na Branišov a Modlín až na židovský hřbitov,” popisuje Beneš. „Tam se potkali s mladou dívkou, která si z náhrobků opisovala hebrejské nápisy. Dali se s ní do řeči, ona jim vysvětlovala význam nápisů a prozradila, že je Marta Šlajsová ze Kdyně, dcera Matěje Šlajse. A dala jim svoji adresu do Prahy,” poznamenává.

V květnu roku 1951 si brnířovští chlapci na Martu vzpomněli. V papírnictví u Šlajsů koupili pohlednici Kdyně a odeslali ji Martě do Prahy.

Uplynulo dlouhých šedesát let a v květnu letošního roku se parta brnířovských důchodců-turistů po odpoledním pochodu zastavila na malé občerstvení v nově otevřené hospůdce v Dobříkově.

„Mluvilo se o všem možném a také o starých rodech v Dobříkově,” vypráví Beneš. „Pan hostinský se přidal do hovoru a tak jsme se dozvěděli, že i jeho matka pochází z Dobříkova z rodiny Šlajsů. Franta nám všem začal vyprávět příběh o dětském výletě na židovský hřbitov v roce 1950 a pan hostinský jen poznamenal, že bývalá studentka Marta je jeho teta,”dodává.

Po dvou týdnech se partička opět po pěkné nedělní procházce zastavila v hospůdce v Dobříkově. Jaké bylo jejich překvapení, když hostinský spolu s dobrým koutským pivem položil na stůl starou, již zažloutlou pohlednici města Kdyně, odeslanou 19. května 1950 z Brnířova s popisem starých událostí, srdečným pozdravem studentce Martě a podpisem všech účastníků výletu na 'židák'.

„Pan hostinský nám pak vyprávěl jak se v uplynulém týdnu vrátil do Prahy ke své mamince a u nich byla právě na návštěvě teta Marta. I vyprávěl jim starý příběh, který vyslechl v neděli v Dobříkově. Teta Marta zapátrala ve své kabelce a vytáhla tuto šedesát let starou pohlednici a řekla, že i ona také často vzpomíná nejen na mládí ve Kdyni, ale i na setkání s brnířovskými kluky na 'židáku',” zakončil Beneš.