Že úklid a chlap nejde dohromady, už sedm let vyvrací čtyřicetiletý Radek Čejka ze Kdyně. Je totiž majitelem úklidové firmy. A protože jde o firmu malou s ročním obratem kolem čtvrt milionu korun, musí se její šéf umět ohánět.

Na začátku byla výhra v televizi

Za nápadem založit si úklidovou firmu byla náhoda. „Původní profesí jsem textilák, co také jiného ve Kdyni. Tady byly buď přádelny nebo strojírny. A podle toho se chodilo do učení,“ vzpomíná Čejka. Původní profesí textilák po krachu přádelen zvažoval, zda se nepustí do podnikání v oboru, třeba výroby ponožek či funkčního sportovního prádla. „Pak jsem jednou projížděl Plzní a na nějakém autě uviděl reklamu na úklidovou firmu. Celou cestu domů mi to vrtalo hlavou,“ vzpomíná Čejka na to, jak se zrodilo rozhodnutí založit vlastní ´úklidovku´. Možná se v něm během cesty domů probudily i ´geny´ z dětství. „Nikdy jsem nebyl nějaký zarytý puntičkář, ale uklizeno jsem měl v pokoji vždycky.“ Potřebný kapitál na rozjezd nesháněl prostřednictvím úvěrů u bank, ale došel si pro něj do televize. Třiašedesát tisíc vyhraných tehdy v soutěži ´Pálí vám to´ na nákup prvních strojů, bez nichž se úklidová firma neobejde, stačilo. Zbylo dokonce i něco málo na reklamu. Rozjezd nové firmy pak byl rychlý. Trval čtvrt roku.

I v krizi se musí uklízet

Dnes Čejkova firma nabízí úklid bytů, kanceláří, firemních hal i staveb. Vše vyjma výškových prací a likvidace nebezpečných odpadů. Všudypřítomnou krizi pociťuje ve svém oboru i Čejka, ač jak sám říká, uklízet se musí pořád. „Nemohu říct, že by zakázek ubylo dramaticky. Spíš si firmy zjednají moje služby třeba jen jednou za čtvrt roku, místo dřívějších dvou měsíců,“ přibližuje. Že šetří i menší klienti, prý bylo znát před Vánocemi, které jsou pro něj vedle Velikonoc a konce prázdnin, kdy se lidé chtějí vrátit z dovolené do uklizeného bytu, hlavní sezona. „Zatímco v minulosti si klienti nechali uklidit byt od lustrů po podlahy včetně skleniček v obývacích stěnách, teď chtěli někteří uklidit jen části bytu nebo třeba pouze koberce či okna,“ popisuje. Setkává se samozřejmě i s konkurencí. Ta pase po lukrativních zakázkách u velkých firem. Byty o šedesáti sedmdesáti metrech čtverečních, za jejichž úklid si Čejka účtuje dva až dva a půl tisíce, je nezajímají. „Měl jsem stálou zakázku u firmy v Horšovském Týně. Pak přijeli maníci v audinách s pražskou značkou, oblékli kvádro, nasadili černé brýle a šli k jednateli, zatímco já odjížděl se zpoceným čelem na další kšeft. Od té doby se mi z firmy neozvali. Nejspíš jim tam teď uklízí lidé, kteří na svých výplatách výhodnější nabídku od pánů z Prahy musí odpracovat,“ míní.

Nadějí je Německo

Do budoucna chce živnostník ze Kdyně proniknout na trh v sousedním Německu. Zájem některých hotelů, informačních center a firem už zaznamenal dříve. Jenže i když je to ze Kdyně na hranice jen pár kilometrů, zatím mu v tom brání unijní omezení. „Ta se vztahují na řadu oborů, ale stavebnictví a úklidové firmy jsou v něm výslovně uvedeny. Ke změně má dojít po roce 2011, takže se na to připravuji,“ tvrdí Čejka.

Kvalitní prostředky

Samozřejmě nám to nedalo a zeptali jsme se profesionála, jak si lze u manželky doma vydobýt ostruhy za pomoc s úklidem, přitom se ale moc nenadřít. „Zavolejte,“ směje se Kdyňan. Pak ale trochu zvážní a pár rad přece jen poskytne. „Základem jsou kvalitní čisticí prostředky. Na nich nikdy nešetřím, protože je to na výsledném efektu znát. A třeba mytí oken, což je náročná práce, usnadní dobrá stěrka s minimopem,“ radí.

Kovářova kobyla…

V práci je Čejka profík, doma je živoucím důkazem pořekadla, že kovářova kobyla chodí bosa. Ne že by zadarmo neuklízel… „Manželce samozřejmě pomáhám. Snad jen luxování, to nesnáším. Přece jen používám v práci výkonnější stroje,“ sjede pohledem na extraktor, kobercovník, dva speciální stroje na čištění dlažby a průmyslový vysavač.