Tento fenomén lidové tvorby byl v našem kraji hojně rozšířen zejména v 18. a první polovině 19. století, kdy postupně začala slábnout produkce místních skláren a výroba obrázků (zejména světců coby ochránců) byla postupně nahrazována dokonalejšími a levnějšími technologiemi.

Protože se výrobou obrázků zpočátku zabývali obyčejní skláři (či jejich ženské protějšky), kteří si následným prodejem vylepšovali rodinný rozpočet, je jejich tvorba dokladem přirozeného talentu místních obyvatel. Teprve na základě prudce rostoucí popularity a tím i poptávky po podmalbách vznikaly profesionální dílny, které se zabývaly výhradně výrobou těchto obrázků, přičemž postupná profesionalizace nepochybně pozvedla i výtvarnou úroveň jednotlivých obrázků. Bohužel stále se jednalo o výrobu lidové provenience, takže převážná většina umělců upadla v zapomnění. Snad jedině všerubský výtvarník Josef Fink zůstává v paměti národopisných pracovníků, a to zejména díky jeho originální technologii tzv. églomisé, kdy obrázky vytvářel rytím do stříbrné či zlaté fólie, jíž byla potažená skleněná tabulka.

Fenomén podmalby však zcela nezanikl. Čtenářům jistě není úplně neznámé jméno rodáka z Terstu JUDr. Václava Hrabánka (1915-2005), jenž v polovině 60. let minulého století odešel na Šumavu (starý mlýn nedaleko Hartmanic), a který znovuobjevil kouzlo šumavské lidové podmalby na skle a posléze se tomuto žánru věnoval prakticky až do konce svého života.

Na Domažlicku máme velké štěstí, že i zde byla znovuobjevena krása podmalby a někdejší malířka keramiky z Chodovie Anna Krocová jí zasvětila velkou část své tvorby. Právě o pohnutkách, které jí vedly k podmalbě na skle, a o velmi složité technologii výroby popovídala veřejnosti na besedě v prostorách Galerie bratří Špillarů. Kontext programu byl zasazen do povídání její vnučky Annymarie Štrbové, která formou prezentace představila historický vývoj tohoto ojedinělého výtvarného žánru. Pomyslnou třešničkou na dortu byla i ukázka významných míst, kam doputovaly obrázky Anny Krocové. Její práce jsou v soukromých sbírkách například v Německu, Holandsku a Itálii. Mezi pyšné majitele podmaleb patří i řada zajímavých osobností, mimo jiné Zdeněk Svěrák, Jiří Strach či Ondřej Vetchý.

Josef Nejdl