Do dějin Lomečku se zapíše 14. červen 2014. Ten den se pod jeho hladinou konala premiérová potápěčská svatba.

Na dřevěné molo nastoupil v potápěčských oblecích nejen pár, který čekal speciální obřad pod vodou, ale také osmičlenný potápěčský doprovod. Nechyběli ani tradiční svatebčané. Svatba to nebyla jen tak ledajaká, byť tu oficiální, úřední, měli snoubenci Kristýna a Jan Vodrážkovi z Pardubicka už za sebou.

„Seznámili jsme se přes potápění. Já se potápím 10 let a Kristýna dva roky s tím, že více než rok potápění vynechala, protože jsme čekali miminko. Když jsme spolu ještě chodili, udělali jsme si výlet po celé republice a zavítali jsme také sem do Lomečku ," ukojil naši zvědavost ženich, který je instruktorem potápěčského klubu HOPAdive.cz.

„K tomu, že se vezmeme pod hladinou Lomečku, jsme dospěli společně. Přáli jsme si mít svatbu spojenou s vodou, s přáteli, na krásném místě," doplnila nevěsta.

„Dovolte, aby chom s Kris a Honzou oslavili jejich vstup do společného života. Je pravdou, že tato dvojka to vzala trošku naopak. Napřed byl počat jejich syn, poté absolvovali civilní obřad a teď už se snad berou doopravdy," uvedl mimo jiné ´oddávající´ – kamarád potápěč Bedřich Švajgl.

Poté už pod hladinou Lomečku zmizela desítka potápěčů. Nevěsta se potopila se závojem, ženich s kloboukem na hlavě. V rukách ´žabích´ svatebčanů nechyběly květiny.

Oddávající Švajgl sestoupil pod hladinu se zalaminovanou otázkou pro snoubence, ti měli zase jiné cedulky – na jedné straně s nápisem ´ano´, na druhé bylo pro všechny případy ´ne´.

Do podvodní kabiny OSAC mířili svatebčané v civilu, a ti, kteří se tam nevešli, zaplnili můstek před ní.

Hodně dlouho ti, kteří nemohli sledovat dění pod vodou, sledovali bubliny vycházející nad hladinu. Čekali, až na ni ´vylétne´ červený kolík – důkaz toho, že dole vše dobře dopadlo. Pak už – k potěše ryb žijících v Lomečku, které se rázem srocovaly – zasypávali hladinu rýží. Nutno poznamenat, že dříve než kolík se objevil závoj připevněný na čelence, který nevěstě uplaval.

Svatebčané pak museli na břehu nějakou chvíli počkat na vynoření desítky potápěčů.

„Oficiálně se brali loni na podzim, ale chtěli mít také svatbu pod vodou, takže čekali, až bude pěkné počasí a jejich syn trochu odroste. Lomeček si vybrali kvůli prostředí, kolem něj jsou nádherné skulptury," uvedla Deníku maminka ženicha Alena Vodrážková s tím, že se o mladý pár nebojí.

„Potápěčinu dělají už dlouho, hlavně syn, tak jsem se už o ně přestala bát. Takováto svatba je neobvyklá, zvláštní, ale líbí se mi. V Lomečku jsem na rozdíl od mladých poprvé a je to tu moc hezké," doplnila Vodrážková, jejímž domovem je Kolínsko.

Zcela jiné pocity měla maminka nevěsty, která chovala čtyřapůlměsíčního vnuka, jehož rodiče v tu dobu dleli pod hladinou.

„Nevšední zážitek. Musím říct, že když se dcera začala potápět, měla jsem o ni strach. teď už je to lepší," prohlásila Alena Spáčilová a dodala: „Je tu pěkné prostředí, ještě jsem si tu všechno neprošla, doufám, že to stihnu, než se setmí."

To už vylézali žabí muži a ženy na souš. Předtím zapózovali pro společné foto a maminka utěšovala z vody svého synka, jemuž se už po ní stýskalo. Kupodivu mu nevadilo, že má na sobě oblečené něco černého, na což u ní není zvyklý. Hlas maminky mu k uklidnění stačil a podal jí i svoji malou ručičku.

Jak se při svatbě pod hladinou a po výstupu na souš cítila novomanželka? „Nemohu říci že mokře, protože jsem téměř suchá. Je to super! Bylo to úžasné, splnili jsme si sen. Než jsme naskákali do vody, byla jsem nervózní, ale ani pod vodou jsem nevěděla, zda ženich ukáže ´ano´ nebo ´ne´," žertovala novomanželka.

„Výborné, povedlo se i díky tomu, že je tady podvodní pozorovatelna, takže i suchozemci z naší svatby něco měli," smál se novomanžel Jan.

V té době už na všechny čekaly nádherně vyzdobené stoly, k mání bylo i cukroví a svatební koláčky. Dokonce přijel i muzikant, který se měl postarat o veselí. A jak se traduje, že snoubencům ´prší štěstí´, tito ho budou mít s ohledem na množství vody v Lomečku opravdu požehnaně.