V obci samotné je s touto smutnou událostí spojen jeden z hrobů beze jména, který se nachází na trhanovském hřbitově. Na náhrobku je uveden pouze nápis Na památku obětem II. světové války 1939 – 1945.

Více informací poskytla paní Zdenka Sládková z Trhanova, která pečuje o pomník Virgila P. Kirkhama. Potvrdila, že hrob souvisí právě s pochodem smrti, který do obce přišel koncem dubna 1945.

Transport s několika sty ruskými zajatci a dalšími běženci z různých slovanských zemí dorazil do Trhanova 23. dubna 1945. Tito zajatci během pochodu, zejména přes německé obce, nedostávali žádné jídlo. Jedli dokonce trávu a kopřivy, které trhali kolem plotů. Na noc byli ubytováni v chodovských hostincích a místní obyvatelé jim, k nelibosti německých vojáků, nosili jídlo. 24. dubna 1945 pak dorazil do obce zbytek žen z koncentračního tábora pro ženy.

26. dubna 1945 se šla Zdeňka Sládková podívat na americký nálet na Klenčí.
Z domu šla směrem k lipové aleji u silnice vedoucí z Trhanova do Klenčí. Tam uviděla, jak přichází z Klenčí vězni z pochodu smrti.

Všude po okolních loukách a lipové aleji už také leželi zesláblí a špatně oblečení lidé. Byli tak hladoví, že jedli i květy pampelišek. Několik lidí zde na následky útrap pochodu zemřelo. Místní občan jménem Rus vykopal proto hrob na hřbitově v Trhanově a pohřbil tam tyto mrtvé.
Zdeňce Sládkové se podařilo zachránit tři ženy. Odvedla je k sobě domů, dala jim oblečení, jídlo a ukrývala je až do osvobození. Po válce, když se ženy vrátily domů, zaslaly paní Sládkové děkovné dopisy, které opatruje dodnes.

Pomník připomínající pochod smrti lze nalézt i na Výhledech. Je věnovaný tragicky zemřelým ruským vojákům, kteří tudy procházeli z koncentračního tábora Flossenbűrg.

Ještě před příchodem fronty, někdy kolem 25. dubna 1945, se totiž nacházelo v prostoru mezi německou obcí Hőll a českou Lískovou téměř 1 200 sovětských válečných zajatců, kteří se tam dostali v rámci pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbűrg. Záměrem příslušníků zbraní SS bylo tyto zajatce ještě před příchodem amerických vojsk popravit, avšak příslušníkům Volkssturmu z nedalekého Waldműnchenu se tomu jako zázrakem podařilo zabránit. Jakmile ustaly vojenské operace po ukončení druhé světové války, američtí vojáci tyto zajatce na nákladních autech repatriovali do Československa, směrem do Klenčí a dále na východ.

Řidiči jednoho nákladního automobilu se nepodařilo zvládnout ostrou zatáčku, která vede v místech kolem pomníku Jindřicha Šimona Baara a havaroval na svahu pod ní. V řadách přepravovaných sovětských zajatců bylo pět mrtvých, kteří byli pohřbeni na hřbitově v Klenčí pod Čerchovem.

Autor: Martin Drbal