„Stačí dvacet let a bude se říkat, že tu máme nejstarší náhrobek v kraji,“ říká Anna Váňová, zakladatelka sdružení.

Hřbitov dříve připomínal džungli. Práce na jeho úpravách začaly vloni v srpnu. „Původně jsme chtěli opravit židovskou rituální lázeň přímo v Poběžovicích, ale kvůli nevoli vlastníka jsme se pustili do hřbitova,“ vzpomíná Váňová.

Z pár předpokládaných náhrobků se nakonec pod vrstvou mechu, hlíny a břečťanu podařilo objevit stovku kamenů a ještě zbývá vyprostit další v horní, dosud neupravené části hřbitova. „U některých jsme netušili, kde přesně stály. Ty jsme kvůli zachování tradice opřeli o zeď hřbitova,“ dodává Váňová.

Protože je na židovských hřbitovech zakázáno používat těžkou techniku, k manipulaci s až půl tuny vážícími kameny používali primitivní nástroje. Museli si vystačit s paletou, trubkou a lanem. „Na čištění nápisů jsme používali zubní kartáčky. Vodu s jarem jsme sem nosili v kanystrech,“ popisuje další členka sdružení.

Židovský hřbitov se nachází stranou Poběžovic, uprostřed polí. Původní přístupová cesta z katastrálních map už neexistuje a byla rozorána zemědělci. „Štěstí je, že většina náhrobků byla nahrnuta do rohu hřbitova a byla zasypána hlínou nebo zarostla,“ vysvětluje si starosta Hynek Říha důvody, proč se na hřbitově, který byl ve 20. letech minulého století opravován, zachovaly desítky náhrobků. Část jich však skončila v zahradách či základech domů v Poběžovicích.