Většinu výstavní plochy zaujímají velkoformátové fotografie aktů a stromů z tvorby Vojtěcha Aubrechta, který svoji práci představil premiérově na začátku letošního roku v Jeruzalémě. Další kolo putovní výstavy směřovalo pak do Domažlic.

„Ohlasy v Jeruzalémě byly dobré, ale velká část opět spadla do koronavirového období. Na tamní výstavě ale byl trochu jiný výběr děl, zaměřovalo se to více na přírodu a chyběly akty. Návštěvníci ale reagovali velmi pozitivně, zvídavě a vyžadovali dialog s tvůrcem,“ popsal dojmy Aubrecht, který se ve fotografiích přírody zaměřil především na scenérie stojících stromů.

„Buduje ve své tvorbě příběhy. Stromy dělají dojem, že jsou v reálné velikosti. Zároveň se tím vyzdvihuje i samotná monumentálnost přírody,“ vysvětlil kurátor výstavy Jan Van Woensel.

Vojtěch Aubrecht fotil stromy a lesní porost v Nizozemí. Využíval při tom analogovou fotografii s níž je mnohem těžší pracovat. „V digitálních snímcích můžete upravit intenzitu, barvy a další, což u analogu nejde. Řešil jsem to tedy vrstvením jednotlivých snímků stejného záběru,“ vysvětlil umělec. Poskládal tak na sebe několik vrstev, skládají se z černobílého a barevného snímku. Jeden je focený ve dne, druhý v noci a i v nich rozlišil roční období. Jeden pořídil v létě, další v zimě, aby tak zachytil i plynutí času.

Dalším unikátem ale byly i velkoformátové plochy detailu spadaných jablek pod českými jabloněmi. Do snímků mohl návštěvník libovolně vstupovat.

„Je zajímavé, jak divák reaguje, když bude nucen po snímku chodit. Sleduji, jaké volí cesty, zda se vyhne dominantním předmětům, tedy jablkům, nebo zda bude chodit výhradně po nich. Intuice každého diváka se liší a projeví se tak i určité charakterové rysy,“ řekl Deníku závěrem.

Jeho práci doplnila umělkyně Monika Havlíčková, která se věnuje především figurální kresbě a vychází ze základních motivů antiky a renesance. Nejčastěji tak na jejích pracích spatříte lidské tělo v pohybu či motiv koně.