Čápi už přiletěli! Podobných radostných výkřiků a snímků jsou plné sociální sítě, jen v Plzeňské kraji byli tito oblíbení ptáci letos pozorováni už na zhruba dvou desítkách hnízd. Vedoucí záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň však upozorňuje, že dřívější přílet čápů, a to i zhruba o dva měsíce, není důvodem k jásotu. Naopak. To, že nejlepší hnízda obsadí ptáci, kteří se živili přes zimu někde ve Španělsku na skládkách či byli dokonce přikrmováni v ptačích parcích v Německu, může být škodlivé pro celou čapí populaci. Lukrativní místa totiž tak nezbudou na nejsilnější čápy, kteří přiletí z Afriky až v dubnu a kteří by je jinak obsadili a rozmnožili se tam. To poměrně výrazně narušuje přirozený přírodní výběr v čapí populaci.

„Je to fenomén zejména západních Čech, na Moravě se s tím nesetkávají. Zhruba posledních deset let pozorujeme, že někteří čápi bílí ze západních Čech přestali létat do Afriky a místo dálek začali zimovat v Evropě,“ konstatoval Makoň, který připomněl, že v Plzeňském kraji jsou dokonce čápi, kteří neodlétají vůbec. Jde o pár z Dobřan, který i v zimě úspěšně živí nedaleká skládka Vysoká.

Otrávení orli, z nichž jeden pocházel z Horažďovicka, a liška na Příbramsku v únoru 2024.
Krutá smrt orla. V nebezpečí jsou i další zvířata a také děti

„Donedávna to bylo tak, že všichni čápi se sebrali a letěli do Afriky. Mladí jednoroční čápi tam na jaře zůstávali a sem přilétali až ve druhém, třetím roce života, kdy jsou plodní. Všichni museli absolvovat náročnou cestu, která měla důležité selektivní účinky. Když ji zvládli, bylo to zárukou, že jsou to zdraví, kvalitní ptáci,“ vysvětlil Makoň s tím, že zpravidla to bývalo tak, že přiletěli první samci, týden za nimi pak letěly samice. Samci mezitím sváděli boje o hnízda. Bylo tak zaručeno, že na nejlepším hnízdě je nejsilnější samec.

Samci se pak rvali o samice a většinou to bylo tak, že nejsilnější samec měl nejsilnější samici. Pak se spářili, seděli na vejcích a vyvedli mladé s dobrým genetickým potenciálem. „Tím bylo zaručené, že populace byla zdravá, silná. Bylo také dáno, že čápi přiletí z Afriky cca v polovině dubna, kdy je příznivý vítr, bez něhož se sem nedostanou. Jenže to, že teď přiletí o měsíc či o dva měsíce dříve čápi z Německa, kde je dokonce uměle přikrmují, což já odsuzuji, či ze Španělska, je problém. Celý proces začne o dva měsíce dříve, v době, kdy ti „ranaři“ jsou ještě v Africe. Čápi z Evropy přiletí a obsadí hnízda, kterých je tu pro ně vzhledem k jejich množství dostatek, nemusejí se rvát a získají je i slabí. A když pak přiletí skutečně silní čápi z Afriky, tak už tito čápi, říkejme jim třeba druhé kategorie, sedí na vejcích. Samozřejmě, ještě se může stát, že jim je silnější čáp vyhází, ale je to pro něj po zdolání tisíců kilometrů těžké. Když už je hnízdo obsazeno a jsou tam třeba vejce či dokonce mladí, už si to i ti slabší čápi většinou uhájí, a pak ti silní musí hnízdit někde na okraji, což je pro celou populaci špatně,“ konstatoval zvířecí záchranář.

Labuť s krkem pokřiveným do S na řece Mži v Plzni.
Potvrzeno. Za pokřivený krk u labutě v Plzni může otrava olovem

Předčasně přilétnuvším čápům poslední roky nahrává i teplé počasí, které jim umožňuje nakrmit mláďata i v době, kdy by jinak ještě nebyl dostatek potravy. Pokud by ale např. napadl sníh, nebo staří neměli čím čápata krmit, není možné jim podle něj pomáhat. „To je zásadní. Musíme to nechat na přírodě. Nesmí po nás nikdo chtít, abychom v zimě rozhazovali kuřecí řízky po poli, aby čápi přežili, a když čápům naprší do hnízda, tak se mladí prostě utopí. To je příroda, to je přirozené, člověk do toho nemůže tak zasahovat, pomáhat za každou cenu. Pokud čápata přežijí, super, pokud ne, je to prostě přírodní výběr. Příroda je desetkrát moudřejší než my,“ vysvětluje Makoň.

Připouští, že jednou možná situace dospěje tak daleko, že se populace čápů bílých rozdělí na dvě samostatné, přičemž jedna nebude odlétat na zimoviště vůbec a zůstane tu celou zimu. „Ani do toho by se nemělo zasahovat a čápi by si to měli sami obhájit. A nebo tuto odchylku od staré a ověřené selekce v rámci zachování zdravého druhu vyřeší příroda sama, tak jako tomu bývalo za starých časů, kdy u nás v zimě byla opravdová zima,“ uzavírá zvířecí záchranář.