Kliknutím zvětšítePětačtyřicetiletá Petra Urban pochází ze Staňkova a část svého života života prožila v Domažlicích. Teď žije s manželem a malým synkem ve Waldmünchenu, pět kilometrů od hraničního přechodu Lísková. Své dospělé dcery z prvního manželství a také rodiče neviděla už dva měsíce.
„Ještě donedávna mi tolik nevadilo to, co se děje. Člověk je rozumný a bere věci tak, jak přicházejí, ale vše trvá už moc dlouho. Teď se navíc začalo vše pomalu rozvolňovat, hovoří se o pendlerech, obchodech, otevření restaurací, ale nikde není ani zmínka o rodinách a možnosti se opět navštěvovat,“ řekla Deníku Petra Urban.
Na české straně má dvě dcery a rodiče a v Německu vychovává malého synka. Ze strachu, že už by ji z Čech nepustili zpět za synem, nejela ani na svatbu dcery, přestože tento důvod umožňoval výjimečně hranice překročit. „Na Lískové mi totiž před zhruba dvěma týdny tvrdili, že to nejde a musím zůstat v karanténě. I když jsem měla informace, že na svatbu přijet mohu, měla jsem takový strach, že jsem tam nakonec nejela,“ pokračovala Urban.
Za zbytkem rodiny by mohla v případě ošetřování nemocných rodičů, nebo kdyby měla dcery do 21 let věku. Ani jednu podmínku nesplňuje.
V kontaktu s rodinou tedy Petra Urban zůstává jen přes mobil a videohovory. To ale osobní kontakt nenahradí. Nevyužila ani setkání z bezpečné vzdálenosti přes hraniční přechod. „Bylo by to jen horší, emočně i psychicky. Dívat se na své rodiče a nesmět za nimi jít. Ta nejistota, nevědomost, kdy tohle všechno skončí, je strašně ubíjející,“ vypráví Česka žijící v Bavorsku.
Vlády podle ní řeší především otevírání obchodů a pendlery. „Chápu, že to je důležité a že se spousta lidí dostávala do existenčních problémů. Teď se ale vše rozvolňuje a o rodinách, které rozdělily hranice, se nemluví vůbec. Nesmět navštívit své blízké mi připadá jako za války, kdy se násilím trhaly rodiny,“ zmiňuje dále Urban s tím, že ve Waldmünchenu není s tímto problémem jediná. Podobných případů je další desítka. Češi se proto semkli. Založili skupinu, kde sdílí starosti, problémy a aktuální informace. „Vzájemně se podporujeme,“ podotkla Urban, pro kterou je domov jak Německo, tak i Domažlice, kde třináct let žila a ráda se sem vrací.
„Nemíním jezdit přes hranice sem tam, abych nakazila rodiče či někoho jiného. Dodržuji bezpečnostní opatření v Německu tak, jak se dodržují v Čechách. Odpustili bychom si i objetí, kdybychom věděli, že se smíme vidět, posedět spolu na zahrádce jako před koronou, a zažít alespoň částečný pocit normálnosti,“ dodala Petra Urban.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
