Dnes si užívá zaslouženého důchodu, ale má velké zkušenosti z politického prostředí a dění. Jaké je to dnešní, a v době oproti tomu po revoluci, jsme hovořili s 66letým bývalým šéfem referátu životního prostředí Okresního úřadu v Domažlicích, poté také senátorem a krajským zastupitelem, Ing. Petrem Smutným.

Kolik let jste strávil v politice?

Podle toho, jak se to vezme. Byl jsem na Okresním úřadě v Domažlicích, ale to jsem byl jmenovaný úředník. Roku 1990 jsem byl kooptovaný do vedení okresního úřadu, kde jsem byl do roku 1997. To už jsem byl senátorem za ČSSD a vzdal jsem se své pozice vedoucího referátu životního prostředí, protože jsem odpůrcem kumulace funkcí.

V naší politice je vícero funkcí nejednou jaksi běžné, co vám na tom vadí?

Myslím si, že pak člověk nedělá pořádně žádnou. Přišel jsem na to poté, co jsem byl tři měsíce zároveň úředníkem a senátorem. Chtěl jsem dělat obojí, slíbil jsem to voličům, ale nakonec jsem zjistil, že to není možné skloubit, a v březnu 1997 jsem na okresním úřadě skončil.

Senátorem jste byl od podzimu 1996 a vydržel jste tam dvě volební období…

Měl jsem štěstí, že mi voliči dali důvěru ještě jednou, v roce 2000, takže jsem deset let sloužil veřejnému zájmu v Senátu Parlamentu České republiky. V roce 2006 se mi v politice přestalo líbit, protože se vše začalo odvíjet jinam, než jaká byla představa nás, kteří jsme byli prvními senátory. Už jsem znovu nekandidoval.

Jak vzpomínáte na své působení na okresním úřadu a následujících postech?

Na práci na ´okrese´ mám ty nejhezčí vzpomínky, protože jsem budoval referát životního prostředí. Podařilo se mi dát dohromady partu devatenácti lidí, kteří byli nadšení, a skutečně jsme – myslím si – odvedli velký kus práce. Měli jsme výborný kolektiv, připravovali jsme například i podklady pro vyhlášení CHKO Český les. Ke zrušení okresních úřadů dle mého nemělo dojít.

Proč?

Byl to pilíř, prodloužená ruka státu. Přednosta byl jmenovaný a zodpovídal za všechny lidi na okrese. Pokud by ´zlobil´, bylo možné ho okamžitě odvolat. Byl to dobrý systém. Okresních úřadů, které významně pomáhaly obcím regionu, je velká škoda.

A vaše první kroky v Senátu?

Období v Senátu bylo pěkné, zejména první čtyři roky. Parta lidí, která se tam sešla, měla nějakou představu. Zvolení lidé byli z praxe, známí ve svých oborech. Senát měl i vyvážené stranické složení. Levice tehdy měla kolem 30 senátorů, ODS asi 32, pak tam byla spousta lidovců, kteří jsou středoví. Všichni jsme se poslouchali a měli jsme představu, jak by měl Senát fungovat.

Jak přesně?

Nechtěli jsme lézt poslancům do zelí, nýbrž být zárukou kvality přijímaných zákonů, abychom je dokázali vylepšit bez ohledu na stranickou příslušnost. Bohužel později začaly strany prosazovat stranická řešení. Začalo se hlasovat a sedět podle stranické příslušnosti, jednotlivé strany si přestaly naslouchat a těch šest let druhého volebního období bylo horších. Ale první čtyři roky byly pěkné a udělali jsme kus práce.

Kam se ubíraly vaše kroky po opuštění Senátu?

Dva roky jsem dělal na Správě CHKO Český les a od roku 2008, kdy jsem kandidoval do krajského zastupitelstva, jsem čtyři roky zastával funkci radního pro životní prostředí. V loňském roce jsem definitivně se vším skončil a jsem v důchodu.

Jaký máte po všech svých zkušenostech názor na současné politické dění? V čem spatřujete hlavní rozdíl v politice za vaší éry a dnes? Jak se vám – berete-li to v globálu od obcí až po parlament – líbí politické dění u nás?

Komunální úroveň je o něčem jiném než vrcholná politika. Dobrý pan starosta může být z jakékoliv strany nebo nestraník. Je to člověk, který má důvěru svých občanů a musí ji každodenně prokazovat. Na ´kraji´ je už více celostátní politiky i stranickosti a ´naho᠆ře´ pak ještě víc. Myslím si ale, že se politické dění u nás neubírá správným směrem.

Petr Smutný.

Co konkrétně?

Strany jsou slabé a doplácíme na to, co zaváděl pan prezident Havel – nepolitickou politiku. Bohužel náš politický systém je postaven na stranách, a když největší strany mají 20 000 členů, je špatný primární výběr. Není konkurence ve vlastních stranách, tudíž není z čeho do vrcholné politiky vybírat, proto jsou tam stále stejné obličeje. A to není dobře.

Dokázal byste říci, co by se mělo či dalo změnit?

Lidé by si měli uvědomit, že pokud chtějí kritizovat, musejí také umět nést svoji kůži na trh a vstoupit do stran. Kdo je levicový do levicové a kdo pravicový do pravicové. Až budou mít strany u nás sto tisíc členů, bude výběr určitě lepší.

Myslíte si, že se něčeho podobného dožijeme?

Myslím si, že nás ta zoufalá situace, která tady je, k tomu dožene. Máme příklad z historie: už v 60. letech vstupovali slušní lidé do KSČ, aby zemi změnili. A povedlo se! Pokud bude dál takhle špatně, lidé zjistí, že není jiná cesta.

Pokud se vás zeptám na stranu, která fungovala v parlamentu nikým nezvolena; myslíte si, že je to správně?

Není, je to úplný nesmysl! Proto asi za první republiky museli poslanci podepisovat dokument, že se vzdávají funkce. Byl bez data, které pak v případě potřeby vyplnil tajemník strany. Mít přeběhlíky v poslanecké sněmovně, to je špatně. Něco jiného je Senát, kde se praktikuje většinová volba. Volí se zčásti stranicky a pak také osobnosti. Pokud je v parlamentu někdo zvolen za partaj, která ho nominovala, hájí její volební program. Pokud se mu jedno či druhé přestane líbit, měl by odevzdat mandát, což v českých krajích není zvykem. Přeběhlické hlasy u nás změnily výsledek voleb v řadě momentů. To by být nemělo. Buď má mít opozice sílu vládu svrhnout při hlasování o důvěře, a pokud ji nemá, měla by být konstruktivní opozicí po čtyři roky.

Vidíte v současném volebním systému nějakou slabinu?

Prvotním problémem je, jak už jsem uvedl, členská slabost politických stran. Domnívám se, že dvacet let po revoluci nemůžeme nahoru strkat stále nové a nové amatéry a nebýt profesionály. Především si myslím, když už jsme v Evropské unii, mělo by minimálně 60 % poslanců a senátorů znát jeden z hlavních jazyků EU. Přes tlumočníka se domluví každý, ale skutečné ´kšefty´ se domlouvají mezi řečí v kuloárech, kde tlumočník není. Nároky na kandidáty by měly být daleko větší. Další věcí je kumulace funkcí. U dobrého starosty není zárukou, že bude i dobrý krajský zastupitel. Musí vidět rozvoj celého kraje, ne jen místa, odkud pochází. Pozice na obcích a kraji proto nelze slučovat, je to de facto střet zájmů. Osobně si také myslím, že poslanec parlamentu a senátor by neměl vykonávat žádnou jinou funkci. Za dvouleté období mezi volbami do Senátu se číslují zákony a projednávané věci a dojde se k číslu 450 až 500. Odečtete-li svátky, prázdniny, soboty a neděle, vyjde vám téměř jeden zákon na den. Je nad lidské možnosti to vůbec přečíst, natož o všem ještě důkladně přemýšlet!

Myslíte si, že je práce senátorů dobře honorovaná?

Neustále se polemizuje a řeší se, kolik berou peněz.Jsem přesvědčen, že jejich osobní plat je v pořádku. S ohledem na kočovný život, jaký vedou – mají dvě domácnosti – není velký ani malý. Peněz, které mají na své kanceláře, je moc málo.

Skutečně?

Domnívám se, že každý senátor by měl mít dva právníky. Jednoho na unijní zákony, druhého na domácí. Nikdo nezná všechno a právníci by mu měli zákony vyložit. Já znal svůj obor – životní prostředí, ale ostatní jsem neznal a ti dva právníci by měli umět poradit, zda je zákon v pořádku nebo není. A dva za 35 tisíc nenajmete. Dokud tahle možnost nebude, budou stále rozhodovat lobbisté.

Pochvalujete si důchod, ale pokud byste byl mladší, šel byste v současné době do vrcholné politiky?

Nešel, protože nejsou vyřešené personální vztahy, výběr, je tu kumulace funkcí a bohužel jsem zjistil, že slušnost rovná se hloupost. A já už bych nešel znovu za hlupáka.

Petr Smutný.

Existovaly tyto ´neduhy´ za vaší éry, nebo je to markantní spíše v současnosti?

Za éry úplně prvního Senátu, jak už jsem říkal, to bylo lepší. Když jsme byli zvolení, byla to nová instituce a chtěli jsme něco dokázat. Za nás byla i větší přísnost.

Jak se projevovala?

Náš tehdejší předseda Miloš Zeman, s nímž bych se teď v lecčems neshodl, byl náročný. Tajemníci klubů museli nejen zaznamenávat účast poslanců i senátorů na jejich zasedání, ale hlásila se i krajským výborům. Před tiskovou konferencí v Lidovém domě jsme všichni, včetně Zemana, chodili o dvě hodiny dříve a političtí analytici nám dávali školení o tom, co je aktuální. Politika by se měla dělat profesionálně.

Vraťme se k vašemu působení na okresním úřadu. Dokážete říci, co se vám podařilo udělat či prosadit, na co jste pyšný?

Především zmíním přípravy CHKO Český les a pak i budování parkoviště na Folmavě a obchvat České Kubice – to nás stálo spoustu úsilí.

Proč právě tohle?

Na CHKO bychom měli být pyšní, neboť je to jediná chráněná oblast v zemi, která byla vyhlášena za období České republiky. Co se týče Kubice, tam byla zoufalá situace. Dva roky tam nepřetržitě stály náklaďáky. Nejdelší fronta byla tuším v roce ´94, kdy sahala z Folmavy až do Stoda. Podařila se ještě jedna důležitá věc. Tenkrát byl přijatý rozumný zákon o odpadech. Pokuty za jeho nedodržení byly příjmem okresního úřadu a směl je použít výhradně na řešení odpadového hospodářství. Za pokuty se tenkrát nakupovaly kontejnery pro obce, zejména ty malé.

Když byste měl odpovědět na stejnou otázku, ale týkající se vašeho působení v zastupitelstvu Plzeňského kraje…

Jako radní pro životní prostředí jsem měl tu výhodu, že jsem o oboru něco věděl. Řada věcí se podařila, protože tam byl výtečný kolektiv, skvělí úředníci, které jsme ´zdědili´ po svých předchůdcích. Vše dělali s nadšením, podobně jako ti mí v Domažlicích. Tehdy jsem přišel s odvážnou myšlenkou podpořit výstavbu spalovny odpadů v Chotíkově.

Proč byla odvážná?

Zelení aktivisté tvrdili, že je to špatně. Není! Jinak by celá Evropa spalovny odpadů nedělala a navíc v Plzni má dvojí význam. Likvidují se odpady a teplo ze spalovny slouží k vytápění bytů, využije se tedy pro veřejný prospěch. Plzeň zachovala centrální vytápění a má díky tomu asi druhé nejlevnější teplo ze všech měst. V Plzni proto nejsou tak kalamitní situace co se týče ovzduší, jako například v severních Čechách, Praze a Ostravě, přestože je tam veliká intenzita dopravy a dálnice jde takřka vedle. Hodně času jsem věnoval přípravě návrhu zákona o Národním parku Šumava. Ten se nakonec dostal do druhého čtení v poslanecké sněmovně.

Řešili jste také nějaký zděděný problém ještě z dob socialismu?

Přesvědčil jsem kolegy, že je třeba zaměřit se na staré ekologické zátěže, jichž je v kraji asi osm. Horní Bříza měla fenolovou horu odpadů, město ji začalo řešit, ale nestačily mu síly, takže pomohl ´kraj´. Pak jsme začali dělat Libušín v Plzni na Slovanech, kde bývala chemická čistírna oděvů a kvůli ní znečištěné podloží. Krajský úřad se připojil k likvidaci v Kolovči, kde se jednalo o ekologickou zátěž způsobenou provozem pletáren, které praly v chemikáliích svetry. Není to zátěž velkého rozsahu, ale pro Koloveč je zničující, neboť se nachází pod městysem.

Na současné politiky někdo občas něco ´vyšťourá´. Vy jste prý měl nějakou nepříjemnost s odstřelem jelena na Šumavě…

Problém jsem neměl, to na mě vytáhli novináři. Jeleni se normálně střílejí a dává se povolenka. V národních parcích je bezplatná a vydává jí ředitel parku. Tehdy jsem byl předsedou rady parku a pan ředitel Žlábek mi ji nabídl. Tenkrát jsme ještě nebyli kamarádi, těmi jsme se stali až posléze. Řekl mi: „Nemysli si, že budeš střílet něco extra, můžeš střelit to, co smí moji hajní." Takže do osmeráka, což je slabší jelen.

Co jste zastřelil?

Jezdil jsem tam dva roky, až pak se mi podařilo jelena ulovit.

Proč to bylo kýmsi posuzované jako váš prohřešek?

Protože na mne novináři nic jiného nenašli.

Blíží se volby. Co říkáte situaci, která se už v Česku mnohde opakovala? Při volbách figurovaly na kandidátkách do obcí či krajů známé osobnosti, například lékaři. Lidé je zvolili, protože je osobně znali. Dotyční ale nakonec zastupitele nedělali – postoupili svůj mandát dalšímu z kandidátky…

Je to podvod na voličích a ti by si ho měli pamatovat. Myslím si, že dobrý lékař může být i dobrým poslancem, ale těžko obojí skloubí. Musí se rozhodnout – jedno nebo druhé. Pokud nechce zaostat ve svém oboru, musí vykonávat nějakou praxi, tudíž nemůže dělat obojí naplno.

Jak se vám zamlouvá pronikání podnikatelů do politiky?

To je totéž. Může přijít o podnik. Znám Fischera, který byl zvolený do Senátu a novináři za 14 dní po jeho zvolení psali, že je to nejprospěšnější politik. A jak dopadl… Samozřejmě to nejde skloubit a je to také střet zájmů. Jmenovaný stejně hájil hlavně zájmy cestovních kanceláří.

V blížících se volbách ale podnikatelé také kandidují…

To je špatně. V jednom případě to má další podtext. Zkuste si představit Čecha miliardáře, jak kandiduje na Slovensku a přitom říká, že všichni tamní politici jsou nemehla. Asi by mu to tam neprošlo. Nejsem vůbec proti Slovákům, ale od nejmenovaného by to chtělo trošičku pokory.

Měl byste nějaký návod pro čtenáře, na co by při volbách měli brát zřetel, jak se rozhodovat?

Pokud by se chtěli zodpovědně vyjádřit, měli by se podívat do volebních programů jednotlivých stran. Sice nemají nikdy záruku, že dotyčná strana bude svůj volební program bezezbytku plnit, ale část plnit bude. Měli by se vyhnout lidem s kumulací funkcí. Jak nám nyní namlouvají, že každý je odpovědný sám za sebe, s tím nemohu souhlasit. Člověk žil odjakživa ve společenství, zpočátku v tlupách. Tlupa se o své příslušníky starala. Pak se to promítlo i do křesťanství, které nás v tom utvrzuje. Je desatero přikázání, například Miluj bližního svého jako sebe samého. Korán má podobné pasáže, že si máme pomáhat. Najednou přijdou liberálové s tím, že každý žije sám za sebe. Je to hloupost, co vykládají, a špatný směr, to nemůže fungovat. Slabší musíme ochránit, připravovat rovné příležitosti a pomáhat jim.

Naše republika je často kritizována za řešení romské otázky. Domníváte se, že se u nás Romům jako menšině daří dobře, nebo úplně špatně? Jaký je váš názor?

Bohužel zatím to nikam nevede, protože Romy nikdo nezaměstná. Všichni nadáváme, že nedělají a jsou líní, ale do práce je nikdo nevezme. Je to složitý problém a nevím, jak ho účelně řešit. Zkoušely se různé varianty: rozptylovali se mezi ostatní, shromažďovali se na místech, z nichž se stala gheta. Podle mne by se mělo začít tím, že by dostávali denní mzdu, protože neumějí s penězi hospodařit. Bylo by to možná řešení. Dělnické mzdy byly za první republiky týdenní, protože rodiny měsíc peníze neudržely. Úřednické platy byly měsíční, neboť byl předpoklad, že jsou vzdělanější a umí s penězi hospodařit. Když se sbírají houby nebo jablka, vidíte, jak se do sběru zapojí celé romské rodin. Takto si umějí peníze vydělat. Pokud by dostávali denní výplatu, maximálně třetí den by opět přišli do práce, až by neměli peníze. Musejí se naučit pravidelnému režimu a hlavně posílat své děti do školy. Jinak je to nekonečné.

Hovořil jste o nutnosti zlepšit sociální politiku. Co považujete za nejhorší zásahy řádově za poslední čtyři, pět roků? Co podle vás bylo špatně a k čemu nemělo dojít?

Pokud by se o našem státě mělo hovořit jako o státě sociálním, neměly by se na světlo světa dostat Drábkovy reformy. Některé věci v nich byly skutečně asociální. Úřady práce nedělají, co mají. Měly by zajišťovat práci pro lidi, ne sociální dávky. To je špatně. Přezkoumávání zdravotního stavu je v pořádku, ale radikální změny u zdravotně postižených nelze tolerovat. Pokud například člověk nemá nohu, je beznohý. Reformu si můžete dělat, jak chcete, ale nohy mu nevrátíte. Co se týče důchodů, říká se, že se spoléháme na státní systém. Jaký státní systém, když jsme do něj celý život platili? I já jsem tam odváděl peníze, ale bohužel jsem je svěřil státu, který je léta používal na něco jiného. Celý komunismus byl důchodový systém přebytkový, vlády po převratu používaly jeho přebytky do rozpočtu.

Co říkáte zrušení progresivních daní?

To byla největší hloupost. Pokud jsem se dostal do zahraničí, sledoval jsem tamní životní podmínky. Ve Švédsku nevidíte nikoho výrazně chudého, ani výrazně bohatého. Bohatí se tam nepovyšují nad chudé a skřípají zuby, neboť odvádějí i 60 % daní. Přesto je nenapadne bouřit se proti daním. Ví, že přerozdělení musí být. Řekl bych, že celý svět ztratil rozum, neboť rozdíl mezi chudými a bohatými se zvětšuje. Bohatí ztratili soudnost a jediné řešení je Aurora. Není jiné. Chudí si to donekonečna nenechají líbit.

Čistě hypoteticky: Pokud byste se ocitl v politice, co byste chtěl změnit, aby se lidem lépe žilo?

Vzájemné naslouchání politiků. Nelze to dělat jako nyní – pokud mluví levicový politik, pravicová část sněmovny odejde a naopak. Politika je o kompromisu a kompromis je vítězství všech. Snažil bych se, aby se zlepšila nejen politická morálka.