Během své dlouhé praxe v pečení perníčků našla recept na to z těst, které jí vyhovuje nejvíce.
„Ze začátku jsem experimentovala a zkoušela různá těsta, ale teď už mám vyzkoušené jedno oblíbené a to dělám každý rok. U něj vím, jakou bude mít konzistenci, vím, že se mi tvary perníčků neroztečou a že udělá pěknou barvu," shrnuje pekařka a zdobitelka perníčků.

Před svátky peče hned dva typy perníčků. „Na dekorativní perníky, které jsou tvrdší, aby držely tvar, do těsta dávám méně omastku, málo medu a přidávám i mléko," popisuje.

Aby perníčky byly voňavé, nesmí v těstě chybět směs koření. „Někdy použiji hotovou, někdy si míchám vlastní. Základem jsou skořice, hřebíček, nové koření, fenykl. Pak se může přidat i anýz a badyán, ale tyto dvě ingredience tam úplně nutně být nemusí. Vše míchám ve stejném poměru, nedávám ničeho víc – zvolím třeba čajovou lžičku a pak dávám od všeho koření jednu čajovou lžičku. Dám vše do skleničky, zavřu ji a protřepu," říká Heřmanová.

Těsto nejsilněji ovoní hřebíček. „Mám bývalý mlýnek na kávu, který mi slouží už jen na mletí tohoto koření."
Při pečení se postupně uvolňuje vůně koření.
„Když použiji připravenou směs a mám pocit, že není úplně výrazná, přidám do této koupené směsi trochu hřebíčku navíc," radí domažlická perníkářka.

Na klasické kulaté perníčky (měkké), které jsou primárně určeny k jídlu a nikoliv k dekoraci, používá paní Heřmanová bohatší recept.
„Dávám do něj 1/4 kg tuku (např. Hera), 1/4 kg medu a 4 vajíčka," vypočítává.

Ještě do Vánoc musí vyřídit dvě objednávky na velké perníkové objekty. „Budu dělat na objednávku chaloupku jako statek, kde jsou okolo zvířátka, sněhulák a stromečky na větší podložce. Ještě také budu tvořit betlém, kde je 12 postav a pak další zvířátka a stromečky."

Aby dobře držely stojící postavy, jsou přilepeny cukrovou polevou. „Zespoda ještě dávám špejli, navrtávám dírku klasickým vrtáčkem, pak toto místo zabílím bílkovou polevou," prozrazuje Jitka Heřmanová závěrem.