Stejnou stezku – zhruba dvousetmetrový úsek cesty od bývalé sklárny do vsi – přitom už za první republiky označil tehdejší Okrašlovací spolek. Dokazuje to i řada dokumentů, které Riederer jako nadšený milovník historie Pece a okolí shromáždil. A také někdejší soudní spor pecského Okrašlovacího spolku s Klubem českých turistů o název stezky.

Od minulého týdne jsou oba konce stezky opět označeny. Umístění smaltovaných cedulí na dřevněných sloupcích doplnila i malá slavnost, kde mezi kapkami deště předseda spolku ve svém krátkém projevu připomněl letošní devadesáté výročí úmrtí malíře Jaroslava Špillara. A také citoval J.Š. Baara.

„Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak,“ napsal kdysi Baar o nekorunovaném králi chodských malířů. „Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se vělkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. ´Zahrabal´ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti… Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej,“ citoval dále Riederer oblíbenou pasáž z pera známého klenečského národopisce.

„Lidé, kteří se nenechali odradit ani velmi deštivým počasím a na naši malou slavnost přišli, si mohli prohlédnout i vystavené fotografie a dokumenty ze Špillarova života. A protože stezka prochází místy, kde stávala sklářská huť, dozvěděli se všichni zúčastnění také mnoho z její historie,“ popisuje slavnost spokojený Jan Riederer.