Za přítomnosti 300 obyvatel, představitelů města, vedení dobrovolných i profesionálních hasičů jakož i hasičů 9. i okolních okrsků, Furthu a Eschlkamu převzali od starosty města Oskara Hamruse klíče od zásadně zrekonstruované hasičské zbrojnice v Dělnické ulici.

Krátce po patnácté hodině se za elegantní řečnický pultík umístěný vedle červených vrat, za nimiž parkuje letitá Avie, postavil starosta SDH Antonín Váchal a proces slavnostního otevření začal přivítáním nejen příchozích občanů, ale také významných hostů, z nichž jmenujme alespoň Zdeňka Mlnaříka z generálního ředitelství HZS ČR, velitele domažlické HZS Jaroslava Hrdličku a další, kteří se podíleli na realizaci impozantního díla, jehož projekt byl hotový v roce 2015. Stavební povolení bylo vydáno o rok později, následoval projekt prováděcí a pak už se vybraný dodavatel – Domažlický stavební podnik – mohl dát do díla. Při stavbě se dolaďovaly detaily podle připomínek lidí z praxe, čili samotných hasičů.

„Splnil se nám dávný sen a věřte, že z nové zbrojnice máme opravdovou radost“ řekl mimo jiné Váchal.

Dílo v hodnotě 18 130 590 korun začalo bývalé vedení radnice, tehdejší starosta Jan Löffelmann a místostarosta Vladislav Vilímec, kteří samozřejmě byli otevření přítomni. A právě Löffelmann povyprávěl historii sošky sv. Floriána, který zdobí budovu nad prvními vraty zprava, za nimiž má své místo historická stříkačka „Babička“.

„Na Floriánském náměstí v Nové Kdyni stávala kašna, do níž tekla voda dřevěným potrubím z pod Šibenice a lidi si ji roznášeli domů. V roce 1952 se kašna rozbourala a sochu sv. Floriána, která stála uprostřed, pohodili dělníci mezi suť. Obyvatelka z protějšího domku sochu odtáhla a postavila ji na svůj dvorek a protože byla poškozená, tak jí natřela, ulámané prsty přilepila sádrou a celá léta Floriána opatrovala jako svého patrona. Když jsem začal v devadesátém roce starostovat, několikrát jsem za ní byl, jestli nám jí dá. Nechtěla o tom ani slyšet, ale když jsem jí řekl, že by mohla zase sloužit veřejnosti a být vystavená na hasičské zbrojnici, nechala se přemluvit a tak jsme ji dali odborně zrestaurovat a požehnat. Nakonec byla znovu zrestaurovaná a teď ji máte možnost vidět nahoře v zasklené nice.“

Mons. Miroslav Kratochvíl těsně před samotným požehnáním řekl: „Dostali jste krásný dar a to nese i velkou zodpovědnost, abyste zbrojnici užívali, jak máte.“ Když vykropil venkovní stěnu, vysvětil i vnitřní prostory, ale to už se chystalo samotné přestřižení bílé pásky, natažené přes celou délku budovy. Systém střihání objasnila jednatelka sboru Jaroslava Mlezivová: „Budova je dlouhá 31 metrů a stuhu drží naši pokračovatelé mladí hasiči. Rozdělili jsme ji na 7 dílů, protože máme šestery vrata a jedny dveře a tak každý díl bude střihat někdo jiný. U vrat před Babičkou to je Bohouš Kuželík, který se stříkačkou jezdí už léta, dveře Tonda Váchal, dále to bude Jaroslav Šobr, Oskar Hamrus, pan Löffelmann a pan Vilímec, pan Kalčík, Hrdlička a Mlnařík. Takže vás prosím, přestřihněte pásku!“

Vzápětí nato se otevřela vrata (jedny či dvoje ručně), na autech se rozsvítily modré blikačky a po přípitku už se mohl každý podívat dovnitř, kde si prohlédl velký konferenční sál, šatny, sprchy, kanceláře, sušárnu hadic… prostě všechno, co výjezdová skupina i ostatní dobrovolní hasiči potřebují ke své činnosti. Lze jen doufat, že se sbor bude i nadále rozrůstat.

Zdeněk Huspek