Manželé Marie a Jaroslav Stýskalovi ze Starého Klíčova oslavili v sobotu padesát let společného života. 21. listopad 1959 byl jejich svatebním dnem a v ten samý datum, ale o padesát let později, měli svatbu zlatou.

„Když je člověk na začátku, neumí si ani představit, že s jedním člověkem může strávit tolik let. Uteče to však jako nic,“ shodují se Stýskalovi.

Jejich společný život nebyl vždy vystlán růžemi, ale láska a vzájemná tolerance jim pomohla překonat všechna úskalí života.

„Seznámili jsme se u muziky v hospodě U Tomášků ve Starém Klíčově, mně bylo šestnáct a půl roku. Manžel pochází z Moravy a v té době byl v Domažlicích na vojně. Chodili jsme spolu rok a půl a pak jsme se vzali. Měli jsme ryze chodskou svatbu v čepení,“ vzpomíná Marie Stýskalová.

„Prožili jsme spolu hezký život. Vychovali jsme tři děti a postavili si domek. Dnes už máme šest vnoučat a těšíme se na pravnoučata,“ doplňuje manželku Jaroslav Stýskal.

Oba v sobě našli představu ideálního partnera.

„Když jsme byli mladí, tak pro nás bylo nejdůležitější, jak protějšek vypadá. Přesto jsem chtěla muže hodného, veselého a spolehlivého, což se mi do posledního písmenka vyplnilo. Nemohu ho, ale příliš chválit aby se mi nezkazil,“ směje se paní Marie a dodává, že si manžel také přišel na své, protože je pořádný metr.

„Manželku bych nevyměnil. Chtěl jsem ženu hezkou, hodnou a pracovitou, a tu jsem taky dostal,“ říká pan Jaroslav.

A jaký je recept manželů Stýskalových na šťastně strávené společné roky?

„Partneři si musí umět odpouštět. Každé manželství a vztah má své krásné a ošklivé období. Pokud je mezi partnery opravdová láska, dokážou překonat hodně. Hloupost je vzdávat se po první bouřce nebo nezdaru, jak přijde, tak zase odejde. jak už to v životě chodí,“ dodávají Stýskalovi.