Ti nejodvážnější, kteří se nebáli usednout do zubařského křesla šíleného dentisty, dostali za odměnu štamprličku.

„Zubař nám tady chybí, takže je to velice výstižné a je to legrace. Tenhle zubař není dentista, ale sadista, chce nám hned trhat zuby,“ říkali se smíchem ti, kteří se přišli jen podívat.

Průvod asi čtyřiceti masek se za hudebního doprovodu vydal Kolovčí.

Čelu průvodu vévodila zubní laboratoř tažená traktorem a za ní vesele skotačili Šmoulové, Jů a Hele, Berušky, důstojně kráčela matka představená doprovázená mumií či sociální dávky žádající rodinka.

Nezbedného Masopusta, s kterým mají v Kolovči jen samé potíže, vezl na trakaři sám smrťák a ani na chvilku ho nespustil z očí.

Průvod masek zvolna mířil k rybníku, kde byl jako každoročně Masopust utopen.

Před vykonáním popravy bylo nutné přečíst rozsudek.

„Masopusta jsme vloni utopili v rybníku asi špatně, protože ožil a proplaval kanálem do Plzně. Tam stačil během měsíce vystudovat práva a vrátil se nám do Kolovče jako JUDr. S sebou přivezl ještě šest set milionů korun a tvrdil, že v Plzni neví, co s nimi, tak je máme zde v Kolovči,“ zaznělo v závěrečné řeči, kterou těsně před popravou pronesla místostarostka Kolovče Jana Peclová, v masce poněkud omšelé dámy tmavší pleti.