„Svazarm byl v Otově od 70. let minulého století. Byli jsme tu hodně činní. Běhaly se tady ´dukeláky´ (Dukelský závod branné zdatnosti – pozn. red.) a naši členové je často vyhrávali nebo obsazovali druhá či třetí místa. Byla to tenkrát sláva. Když přišel převrat, vše ustalo," vzpomíná 79letý Václav Doubek, který byl v Otově duší dění.

Před lety, v době kdy se v Otově nic nedělo, se rozhodl uspořádat alespoň střeleckou soutěž. O pomoc požádal dnes 43letého syna Martina.

„Říkal jsem: Martine, tady je pořád ta mrtvo. Co kdybychom udělali střelby ze vzduchovky? Ale to jsem si dal! Martin je hrozný puntičkář a vše musí mít perfektně připravené," vzpomíná Doubek st.

„U příprav jsme se hodně dohadovali, což bylo pro dobro věci. Soutěž dovedl k dokonalosti, jaká je teď," podotýká Václav Doubek.

Vedení obce bylo jejich nápadu nakloněno a ze střelecké soutěže se nakonec stala tradice. Vloni se konal na loučce za obecním úřadem už její 11. ročník. Václav Doubek předal před lety pořadatelské žezlo synovi a jeho kamarádům.

„Nevadí, že kluci už většinou bydlí jinde, čas si vždy najdou. Mám radost z toho, že se soutěž zachovala a jezdí na ni střelci například z Domažlic a Postřekova.

Pamatuje si z minulosti výborné otovské střelce? Kdo střílel nejlépe?

„To byl náš Martin a Vlasta Mazza. Říkají, že jsem je učil střílet. To už není pravda, už mne přeskočili. Mne teď zlobí oči, takže s tím střílením to není takové. Byl jsem na závodech v Hostouni, kde jsem nastřílel 64 ze 100, to je ostuda," tvrdí senior, jemuž táhne na osmdesátku a Otov mu vděčí za generaci střelců, která ke sportovní střelbě přivedla i své děti.