„Vzhledem k tomu, že jsme dosud neměli znak a prapor obce, rozhodli jsme se, že to napravíme. Již v minulých letech (2005 a 2006) se o vznik nového znaku a praporu pokoušelo zastupitelstvo obce. Bohužel se ale nedokázalo shodnout na podobě a tvaru znaku, tudíž bylo schvalování odloženo. Nově zvolené zastupitelstvo v roce 2014 rozhodlo o obnovení jednání o znaku a praporu. Opět ale rozhodování nemělo výsledek, protože dřívější návrhy se nelíbily," popisuje současný starosta Osvračína Miroslav Duchoň. Vedení obce proto oslovilo jiného heraldika – Arnošta Drozda.

„Díky informacím a inspiraci od místního historika Jindřicha Maříka jsme podobu znaku směřovali k erbu pánů z Osvračína. Tento erb je vyobrazen v hradu Laufu v Německu. Získali jsme tedy představu o vzhledu našeho budoucího znaku a dle našich požadavků Arnošt Drozd vypracoval šest možných návrhů znaku a praporu," pokračuje starosta.

Ani z těchto návrhů ale zastupitelstvo žádný nevybralo, a proto se rozhodlo uspořádat v obci anketu, aby se občané Osvračína na vzniku znaku a praporu podíleli.

„Třetina obyvatel anketní lístek vyplnila a nejvíce hlasů dostal návrh č. 4. Některé anketní lístky se nám vrátily bez zvolené varianty znaku a praporu, ale s připomínkami, co by bylo třeba upravit. Například 'Nelíbí se mi barevné provedení' nebo 'Beran připomíná zmutovaného koně' a 'Raději žádný, než některý z návrhů'," vzpomíná Duchoň.

Nepoužité návrhy znaku.

DALŠÍ NÁVRHY podoby znaku Osvračína, které nakonec nebyly použity.


Společně s heraldikem tedy začalo dlouhé upravování znaků dle požadavků obce. Po těchto úpravách zastupitelé již návrh č. 4 jednomyslně schválili.

Návrh znaku a prapor Osvračínští v polovině února zaslali podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která by měla zasedat koncem dubna. „Tento termín je ale dle našich informací s největší pravděpodobností již zaplněn," podotkl starosta.

Symbolem Osvračína by se tedy měl stát stříbrný beran se zlatými rohy a zlatými kopyty vzpínající se nad stříbrnou hradbou v červeném poli.

Znak je inspirován erbem pánů z Osvračína. První písemná zmínka o příslušníkovi rodu erbu berana žijícím v Čechách, patřícího k nižší takzvané rytířské nebo také turnajové šlechtě, pochází z roku 1289, kdy je jako svědek obdarovací listiny klášteru v Teplé uveden „Zdeslav de Ozwrachin", který byl v té době členem družiny krále Václava II. při jeho pobytu v Chebu.

Synem Zdeslava byl Nachval z Osvračína, který byl purkrabím na hradech v Horšovském Týně a na Starém Herštejně. Jeho syn Zbyněk (Zbislav, Swinko) z Osvračína zřejmě přebral funkci purkrabího po otci.
O tom, že Zbyněk z Osvračína působil na dvoře českého krále a císaře Karla IV., svědčí erb Osvračínů v erbovní galerii na hradě Lafu u Norimberka z roku 1361. Nebo se do kamene vytesaný erb berana může vztahovat k zásluhám Zbyňkových synů Jana a Václava.

OSVRAČÍNSKÝ ERB s beranem na hradu Laufu v Německu.

OSVRAČÍNSKÝ ERB s beranem na hradu Laufu v Německu.


Zbyněk předal hrad synovi Nachvalovi II., podle berního registru pak v roce 1379 už Osvračín patřil několika dalším majitelům. Poslední zprávy vztahující se k Nachvalovi II. z Osvračína, rodu berana, který v té době ještě část vsi vlastnil, jsou z roku 1385.

Tím éra rodu berana v Osvračíně končí a majiteli se stávají Bohuš a Václav z Otěšic (erbu ostruhy), kteří opět spojili části Osvračína v jeden celek.

Mezi dochované památky na dobu, kdy žili příslušníci rodu berana, patří zbytky hradu východně od Osvračína a kostel Narození Panny Marie uprostřed obce.

Víte, komu patří?

Uhodnete, které obci patří tento znak s vlčí udicí, psí hlavou a čakanem? Odpověď se jako vždy dozvíte v sobotním vydání Domažlického deníku.

Víte, komu patří?