Stalo se tak letos 17. října za přítomnosti jeho příbuzného Michaela Moce, emeritního biskupa plzeňské diecéze Československé církve husitské.

Ostatky popravených objevil ředitel Technických služeb města Klatovy Peter Pošefka, který díky svému výzkumu hrobů obětí z první světové války narazil na indicii, která ho zavedla k 29 urnám s ostatky lidí, kteří byli v roce 1942 popraveny ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Následně začal pátrat po tom, komu ostatky v urnách vlastně patří. Dvacet sedm obětí se mu podařilo identifikovat ihned, a to buď na základě identifikačních čísel zpopelnění, které bylo provedeno v Plzni, nebo podle jmen, která se i po dlouhých letech na urnách čitelně dochovala. Zbylé dvě urny odhalil až později za pomoci klatovského starosty, jenž zajistil speciální rozbor, který je nakonec dovedl k potřebným informacím. Příslušné obecní a městské úřady byly poté písemně vyzvány, aby se případní pozůstalí přihlásili a v případě zájmu si ostatky vyzvedli a uložili tam, kam skutečně patří. Obce tak pomohly s pátráním po příbuzných. Čtyři urny převzaly obecní a městské úřady, o zbytek se přihlásili pozůstalí sami.

„Celá tato záležitost je smutná a příběhy s tím spojené mají také velmi smutný osud“, zavzpomínal Pošefka.

Do chvíle, než došlo k nalezení uren s ostatky obětí války, žili příbuzní v tom, že oběti, které přišly o život ve Spáleném lese jsou zde i pochováni a tak jim po mnoha letech spadl kámen ze srdce a s klidným vědomím již můžou říct, že tomu tak naštěstí není. „Fašisté, ať byli takoví jací byli, tak na určité věci byli skutečně pečliví a pokud někoho popravili, tak ho i následně zpopelnili“, sdělil Pošefka.

Pozůstalí totiž i v případě, že obdrželi informaci o existujících ostatcích svých popravených příbuzných, nehlásili se vůbec o ně, jelikož měli z Fašistů skutečně strach.

Nyní si pozůstalí své blízké nalezené uložili tam, kde buď žili, nebo kde se narodili, prostě tam, kam skutečně patří a kde si skutečně zaslouží mít místo svého posledního odpočinku.