Žáci si vylosovali své role – někdo roli uchazeče o funkci prezidenta, někdo člena volební komise, někdo voliče. Ti, kteří představovali kandidáty, si museli přichystat volební kampaň. S paní učitelkou Raškovou si žáci připravili svou vlastní „debatu", během které se představili jednotliví kandidáti. Následně měli voliči pokládat předem připravené otázky a rozhodnout se, koho ve třídě zvolí prezidentem.
Ve volební místnosti, kterou se stala učebna zeměpisu, bylo vše, jak má být. Volební komise připravila plentu, hlasovací urnu, stůl pro kandidáty i židle pro voliče. Na důstojném místě byl umístěn státní znak. Byly nachystány volební lístky i občanské průkazy. Celé volby proběhly téměř v pořádku, až na klopýtnutí volební komise. Paní učitelka chtěla komisi pořádně prověřit, proto si připravila občanský průkaz s prošlou platností. Komise si toho hned nevšimla a paní učitelka málem odvolila. Naštěstí ji členové komise včas zarazili.
Když voliči i kandidáti vhodili své hlasovací lístky do hlasovací urny, komise urnu otevřela a začala počítat hlasy. Z čtyřiadvaceti hlasů byl jeden neplatný. Asi nikoho ze třídy nepřekvapilo vítězství pana Schwarzenberga, kterého ztvárnil Michal Špirk. Na druhém místě se umístila paní Fischerová, kterou představovala Marie Švehlová.
Celá třída byla ráda za tuto zkušenost. Až žákům dnešního 8. ročníku bude 18 let, budou stoprocentně vědět, co mají dělat a jak se mají chovat u voleb, ať už prezidentských nebo parlamentních.
Autor: Šárka Pokorná
