Jako kluk jezdil na péráku do Tater, kde lezl se známým horolezcem Jožkou Psotkou, a před deseti lety vyrazil do Francie na babetě.

„Cesta mi trvala asi týden. Zastavil jsem přímo pod Eifelovkou," říká se smíchem Filip a pokračuje: „Odjakživa jsem miloval motorky a tramp. Na babetě jsem procestoval kus světa. Pak jsem si koupil motorku dvěstěpadesátku Kymco a ve svém koníčku jsem pokračoval už trochu luxusněji."

Oldřicha Filipa nezastaví ani věk. Ačkoliv je mu osmašedesát let, vloni na podzim vyrazil na motorce do Itálie.
„Itálie mi učarovala, už když jsem tam byl na zájezdu. Jednoho dne jsem si řekl, že si vyrazím do San Marina na kafe. Vzal jsem si jen nejnutnější věci, karimatku a spacák. Cesta na motorce je nepředstavitelný zážitek, hlavně když projíždíte taková místa, jako je nejvyšší hora Rakouska Grossglockner. Do San Marina jsem nakonec nedorazil, protože bylo tak nádherně, že jsem si řekl, že je škoda jet do města. dojel jsem až na pláž do San Castela. Tam jsem postavil motorku na stojánek a sundal ji z něho až za tři týdny. S pláže jsem vůbec neodešel. Spal jsem tam, vařil si, odpočíval a koupal se, dokud mě to nepřestalo bavit," vzpomíná Filip.

Tři a půl tisíce kilometrů ujel Oldřich Filip za necelé tři dny. Ze svého výletu byl tak nadšen, že už má naplánovaný další.
„Příští rok, 30. dubna, vyrazím na motorce do Portugalska. Musím využít těch pár let, co tady ještě budu. Nikdy nevíte, kdy škytnete naposledy," dodává se smíchem Filip.