Rachejtle a ohňostroje jsou pro někoho neodmyslitelnou silvestrovskou zábavou, tradicí, bez které nelze vstoupit do nového roku. Čím více rachotu a světýlek, tím lépe.

Zvukové i světelné efekty mají však velký dosah a působí negativně na všechna zvířata. Volně žijící zvěř se vydává na panický útěk či let, naráží potom do vozidel, drátů elektrického vedení, skel nebo dokonce zemře vyčerpáním. Hluk z ohňostrojů může vést i k trvalé ztrátě sluchu, který mají zvířata mnohem citlivější než lidé. Ohňostroje způsobují strach a stres u domácích, hospodářských i volně žijících zvířat.

„Koně na silvestra vždycky zavírám do stájí, kdyby se lekli, ohradu by prorazili,“ sdělila chovatelka koní Tereza A.

Hospodářským zvířatům hrozí také popálení od petard, které dopadnou na jejich pastviny.

Ilustrační foto.
Bankomat spolkl kartu a ještě jsem měl platit za novou, říká naštvaný zákazník

Některým chovatelům ještě více než silvestrovské ohňostroje vadí celoroční házení petard.

Zvířata rány stresují a mnohdy v úleku zdolají jakékoliv překážky, na útěku mohou být rovněž sražena auty. Splašená zvířata hledají úkryty, v nichž mohou být zalezlá i několik dní. Každoročně se po silvestrovských oslavách pátrá po desítkách ztracených psů.

Při výbuchu třaskavin navíc dochází k uvolňování toxických látek, které mají negativní dopad na životní prostředí.

V Domažlicích plánují Novoroční ohňostroj na sobotu 1. ledna v 18. hodin na náměstí.

Staňkovští ctí novou vyhlášku o užívání zábavní pyrotechniky a na webových stránkách města informují o vymezených hodinách pro tento druh veselí.

Některá města volí při oslavách videomapping, světelnou show, která se promítá na budovy a další objekty. Jde o jakousi hru světel a stínů. Na rozdíl od ohňostrojů tuto show však nedoprovází třaskavé rány.