Vlasta Dřímal vyrůstal v prostředí, kde k lidové písni a lidové hudbě nikdy nebylo daleko, konečně jeho otec patřil mezi nejlepší chodské zpěváky. Svoji muzikantskou pouť zahájil v roce 1971, kdy začal poprvé aktivně jako dudáček vystupovat s mrákovským souborem. Určitě je třeba připomenout, že na samotné muzikantské počátky Vlasta Dřímal nevzpomínal zrovna s láskou. Snad to byla přísná ruka otce či do jisté míry přesycenost chodskou muzikou, co zpočátku vyvolávalo poněkud odtažitý jeho vztah k lidové muzice. Sám Vlasta později s úsměvem často vzpomínal, jak simuloval bolesti zad, jak chodíval před rodiči nahrbený, jen aby nemusel hrát na dudy…

Pracovní povinnosti na čas zavály Vlastu Dřímala na sever Čech, konkrétně do Ostrova na Ohří, aby se v polovině 90. let vrátil, oprášil své muzikantské dovednosti a naplno se opět začal věnovat vedle svého náročného povolání také lidové muzice.

Jako dudák Mrákovské dudácké muziky absolvoval řadu vystoupení ať už jako řadový muzikant, či jako sólový zpěvák (vystupoval s tehdejší manželkou JUDr. Evou Dřímalovou) a zde je nutno připomenout, že právě v této době začal aktivně zasvěcovat do tajů lidové muziky i syna Daniela.

V roce 2001 náhle umírá zakladatel a kapelník Mrákovské dudácké muziky Václav Kupilík a je to právě Vlasta Dřímal, kdo převzal roli kapelníka. Té se zhostil se vší zodpovědností a plynule navázal na výborné a již zavedené jméno tohoto hudebního tělesa. Podobně jako jeho předchůdce se pouštěl do úprav skladeb, dokonce sám sestavil několik hudebně-tanečních pásem.

Zejména jsou ceněna taneční pásma a úpravy skladeb inspirované sběry Ludvíka Kuby, s nimž se soubor velmi úspěšně zúčastnil festivalů ve Strážnici, německé (lužicko-srbské) Kroschwitz (Chroščice) a jež jsou páteřním repertoárem souboru dodnes.

Vlasta Dřímal připravil i několik scénářů pro nejatraktivnější pořad Chodských slavností – Chodské štandrle, kde se nebál použít nekonformních prvků, které se zcela vymykaly dosavadnímu pojetí tohoto programu (parodie na operu s regionálními motivy), avšak díky výborné režii se setkávaly s nebývalým úspěchem.

Zajímavě dokázal Vlasta Dřímal využít potenciálu mrákovských heligonkářů a jejich um elegantně zakomponoval do scénářů souborových vystoupení. Vedle toho se Vlasta rovněž velmi intenzivně věnoval výchově nastupující generace lidových muzikantů tím, že připravoval i nacvičoval úpravy lidových písní pro muzikanty z dětského souboru Mráček (kde aktivně působil syn Daniel).

Vynikajícím způsobem započatá práce byla náhle přerušena na jaře roku 2013, kdy se objevily první příznaky nepříjemné zákeřné choroby, jíž po ročním odhodlaném zápase nakonec podlehl.

Ve vzpomínkách všech, kteří měli možnost s Vlastou Dřímalem spolupracovat a kteří jej měli možnost poznat, zůstane jako výborný muzikant, zapálený organizátor, jenž i přes svoje schopnosti, dovednosti i společenské postavení vždy dokázal být férový a především skromný člověk.

Jeho odchod do muzikantského nebe je nejen pro mrákovský soubor a jeho muziku, ale pro všechny, kdo se pohybují v oboru lidové muziky, nenahraditelnou ztrátou.

Život však jde dál a nám budiž útěchou, že v otcových šlépějích kráčí i jeho syn Daniel, který zajisté důstojným způsobem naváže na umění svého dědy i otce…

Josef Nejdl, Chodský soubor Mrákov