Josef Nejdl starší pocházel ze zpěvného a tanečního rodu. Už v roce 1962 vstoupil do Chodského souboru Mrákov, který měl tehdy na starosti Jan Hoffman. „Oba se do práce zakousli neuvěřitelnou silou. Nebyl to pro ně jen koníček, ale pořádný kůň. Byli si vzájemnou oporou a dávali dohromady všechny programy,“ vzpomínal Josef Kupilík, jenž do souboru přišel v roce 1971.

Dodnes si vybavuje mnoho takzvaných poudaček, jimiž je i posluchače na vystoupeních Josef Nejdl starší rozveseloval. „Pepík byl vynikajícím vypravěčem. Mluvil nářečím, měl velmi příjemný hlas a lidi dokázal uchvátit,“ pokračoval.

K Josefu Nejdlovi staršímu choval Kupilík respekt od začátku, kdy ho poznal. „Potkali jsme se v mých patnácti letech. Pepík dbal na tradice a jejich dodržování. Uměl to i nám mladým hezky podat a vysvětlit. Folklor nám zkrátka vlil do žil,“ zhodnotil Josef Kupilík.

V roce 1986 se stal Josef Nejdl starší vedoucím mrákovského souboru. „Byl jeho hnacím motorem. Měli jsme pravidelně zkoušky, jezdili do zahraničí na různé zájezdy, které Pepík připravoval. Dělal toho opravdu hodně. Myslel na ostatní a pomáhal, třeba když vyhořelo muzeum v Domažlicích, uspořádal benefiční koncert. Činný zůstal i po roce 2017, kdy žezlo předal svému synovi Josefovi,“ řekl.

Pro Marii Johánkovou byl Josef Nejdl starší kamarádem, který nikdy neztrácel smysl pro humor a žil pro folklor. „Byl to dobrý člověk ve všech směrech. Dokázal soubor vždycky stmelit. Zdůrazňoval, že musíme držet pohromadě, ať se děje cokoliv,“ uvedla žena, která se členkou souboru stala v roce 1973. Její dcera Jana Kucalová uvedená slova potvrdila. „Navíc měl pan Nejdl dar promlouvat ke generacím. Vždycky si držel zdravý nadhled. Chodili jsme k němu pro radu. A často jsme si potom řekli, že on měl přeci jenom pravdu,“ uzavřela.