Zhruba třetinu denní produkce mléka hodlají dnes vylít na pole zemědělci v některých částech Česka na protest proti likvidačním výkupním cenám. Zemědělci z Domažlicka se k nim sice nepřipojí, ale stoprocentně s protestem kolegů souhlasí.

„U nás se mléko nebude vylévat, to jen na Moravě a Vysočině. Je to iniciativa tamních agrárních komor, nejedná se o celostátní akci. Myslím si, že je smysluplné takto říct veřejnosti o tomto problému. Při vylévání mléka budou určitě média, která jsou od toho, aby informovala veřejnost,“ říká ředitel Okresní agrární komory v Domažlicích Miloš Šnajdr s tím, že informace o protestním vylévání mléka se na Domažlicko dostala pozdě: „Každá podobná akce si vyžaduje čas na přípravu, proto jsme se tentokrát nepřipojili.“

Zemědělce na Domažlicku samozřejmě trápí stejný problém, jako jejich kolegy v celé České republice.

„Výkupní ceny mléka se pohybují od 5,80 do 6,10 koruny. Nejlepší výrobci mléka, co tady máme, naše ´jedničky´ s vysokou produktivitou a užitkovostí, dokáží litr mléka vyrobit za 7,50, v průměru si myslíme, že je to 8,10 až 8,50. Jednoznačně tedy prodělávají dvě koruny až dvě padesát na každém litru,“ upřesňuje ředitel domažlické agrární komory.

Pro zemědělce jsou platby za mléko jakýmsi garantem – je to trvalý přísun peněz, které zemědělské podniky potřebují ke svému chodu, a to nejen na platby za pohonné hmoty.

„V každém případě budeme tratit za letošní rok na tržbách za mléko 15, možná 18 milionů korun. Těžko to lze říci přesně. Souhlasím s tím, co na čtvrtek připravují kolegové. Jestliže nedojde k něčemu pozitivnějšímu, co se týče placení, dojnice budou ubývat. Myslím si, že protestů by mělo být víc, u nás bychom měli být více jednotní, jako to činí zemědělci ze západu v Bruselu. Když vylévat, tak všichni,“ myslí si hlavní zootechnik Meclovské zemědělské, a. s., Václav Kocour. Dodává, že přestože se například ceny másla v obchodech zvedají, zemědělcům mlékárny platí za mléko stále málo.

„Situace se neustále kumuluje, je to problém, který nekončí. Myslím si, že příští rok v dubnu či květnu budou muset slabší podniky přestat vytvářet tyto ztráty a dojde k poklesu počtu chovaných krav,“ předpovídá Šnajdr.

„Naši kolegové budou vylévat mléko zřejmě ze zoufalství, protože melou z posledního. Cena kolem 5,50 je likvidační a hluboko pod hranicí rentability. Hovězí se u nás dělá hlavně proto, že lidi mají k zemědělství vztah a nechtějí krávy hned vybít, což je i náš případ. Nechat porazit stádo krav je snadná záležitost. Zemědělci sice za ně utrží peníze a mohou z nich být nějaký čas živi, ale obnovit chov krav je nákladná a zdlouhavá záležitost. Než kráva začne dávat užitek, trvá to tři roky a i tele se musí někde vzít. Málokdo by při současných cenách chtěl investovat peníze a práci, aby založil nový chov. Něco se ale dělat musí, není možné to takhle udržet. Dotace jsou k ničemu, to by mohli dostat všichni na všechno. Potřebujeme, aby cena mléka byla někde jinde,“ říká místopředseda Zemědělského obchodního družstva Mrákov Václav Kůstka.

Počet dojnic na Domažlicku je zhruba poloviční, než býval v minulosti. V okrese ukončily činnost dva podniky, jeden s 300 a druhý se 150 kravami.

„Malé chovy to nebyly, ale byly tam i jiné důvody, krize to jen dorazila. S výrobou mléka není jednoduchá záležitost. Kdo se pro skončení chovu dojnic rozhodne, už předem ví, že se k němu nevrátí,“ konstatuje Šnajdr.

Zemědělci z našeho regionu se připojí k jinému protestu, než je vylévání mléka na pole.

„Vyjedeme na demonstraci do Prahy, a to v souvislosti s druhým čtením státního rozpočtu. Od nás vypravíme celý autobus zemědělců,“ zakončuje Šnajdr.