Stavba Vodního díla Nýrsko začala v roce 1964, zkušební provoz začal v červenci roku 1969. Sypaná hráz přehrady s železobetonovým těsnícím štítem je dlouhá 320 metrů, výška koruny hráze nade dnem je 35 metrů, šířka koruny je pět metrů. Zatopená plocha má rozlohu více než 141 hektarů, maximální objem zadržované vody je více než 20 milionů m³ (záleží na naplnění přehrady). Plocha povodí přehrady je 95 kilometrů čtverečních.

Hlavním účelem stavby vodního díla bylo zajištění dostatku vody pro plzeňskou vodárnu, samotná nádrž slouží jako zdroj vody pro část Klatovska a Domažlicka. Součástí přehrady je i vodní elektrárna.

„Náplní práce hrázného je kontrola vodárenských pásem v okolí přehrady, drobná údržba okolí hráze a manipulace s vodou. Staráme se také o chod a údržbu elektrárny,“ popsal svou práci hrázný Vodního díla Nýrsko Jiří Karásek. Manipulace s vodou spočívá v řízení odtoku z přehrady, běžný odtok je zhruba 1,5 metru krychlového za sekundu, maximální pak 11,5 m³/s. „Pokyny pro manipulace dostáváme z dispečinku v Plzni - záleží samozřejmě na předpovědi počasí, na srážkách, na množství sněhu. V případě jakýchkoliv prací na toku je také možné snížit nebo zvýšit odtok podle požadavků,“ doplnil Karásek.

Vodní díla slouží i jako částečná ochrana před povodněmi. „Při velkých povodních, jako byla například v roce 2002, samozřejmě přehrada povodni zabránit nemůže, i při velkém odtoku však přitékající vodu zadržuje. Průběh povodně je tak pomalejší. Kdyby voda, kterou přehrada upouští postupně, protekla najednou, byla by sice vlna asi kratší, ale napáchala by mnohem více škody. Vliv samozřejmě klesá se vzdáleností od hráze, kde se do řeky vlévají další přítoky, které nejsou regulovány,“ vysvětlil Karásek.

Kvůli prevenci jarních povodní se přehrada začíná upouštět už nyní. „Abychom měli dostatečný zásobní prostor pro jarní tání, upouští se voda už před zimou. Kvůli možným oblevám hladinu snižujeme zhruba o tři metry,“ vysvětlil nýrský hrázný. Úplné vypuštění vodního díla by při maximálním odtoku trvalo zhruba jeden měsíc, napuštění při průměrném přítoku pak téměř jeden rok.

Zvláštností nýrské přehrady je sypaná hráz, většina přehrad má hráz železobetonovou. „Přehrad se sypanou hrází je v České republice málo. Hráz je porostlá zelení, lépe zapadá do krajiny. Když člověk přichází od Staré Lhoty, nevykoukne na něj najednou z lesa kus betonu. Přehrada byla postavena tak, aby nehyzdila podhůří Šumavy, což je dobře,“ pochválil stavitele hrázný Karásek.