Úklidové práce v obcích, pomoc v Domě seniorů ve Kdyni či u domažlické Správy sportovních zařízení. Všude tam pracují nezaměstnaní v rámci veřejné služby. Podle zákona pracovali maximálně 20 hodin týdně zdarma s tím, že jim byla zachována podpora v nezaměstnanosti.

Ústavní soud  však rozhodl o zrušení povinné veřejné služby. Úřad práce už tak nově nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne.

„K 30.listopadu bylo v naší evidenci zařazeno na veřejnou službu 72 lidí," uvedl ředitel domažlického úřadu práce Zdeněk Písařík.
Byli na ni zařazeni klienti podle předem stanovených kritérií.

„Byli to lidé pobírající příspěvky v hmotné nouzi, pak klienti, kteří jsou v naší evidenci déle než rok a také dobrovolníci, kteří chtěli získat praxi.
Zájem o pracovníky v rámci veřejné služby projevilo na Domažlicku sedmnáct měst a obcí a také několik organizací.

„V současné době využíváme pět vykonavatelů veřejné služby," konstatoval Jakub Žákavec, ředitel kdyňského domova pro seniory. V tomto zařízení ale mají zkušenosti s mnohem větším počtem pracovníků.

„Pomáhají při dohledu nad stravováním, při převlékání a dezinfekci lůžek, zapojují se do přímého kontaktu s našimi obyvateli. Prochází se s nimi po domově, rozmlouvají s nimi," popsal část činností ředitel domova.

„Vhodní uchazeči se však obtížně vyhledávají. Někteří z oslovených nemají o místo zájem. Záporem je i časová investice do jejich zaškolení, když pak u nás působí jen krátce," shrnul negativní aspekty veřejné služby Jakub Žákavec.

Svoje zkušenosti připojila i kolegyně Pavlína Vlčková. „Zatím jsem v provozu využila šest vykonavatelů veřejné služby s tím, že jeden nenastoupil a dokládá svoji neschopnost potvrzením od lékaře. Nikdo neporušil domluvená pravidla ohledně docházky. Ve dvou případech mi uchazeči sdělili, že se jim u nás v domově líbí, že by zde rádi získali trvalé zaměstnání, ale svým výkonem mě nepřesvědčili o vhodnosti přijetí do pracovního poměru."
Dodává, že je těžké krátkodobě pracující motivovat ke standardním výkonům.

„Hodiny si ´odkroutí´ a zase mají na nějakou dobu klid. Je také spousta uchazečů, kteří se nechají vyřadit z evidence úřadu práce, aby veřejnou službu nemuseli vykonávat," říká paní Vlčková a přidává jeden konkrétní příklad: „Paní u nás vykonávala veřejnou službu půl roku, po nabídce na dlouhodobý pracovní poměr řekla, že to nemá zapotřebí, že má dost ze sociálních dávek."

I přes podobnou zkušenost si vedení kdyňského domova veřejnou službu pochvaluje.

„Určitě je pro nás doteď přínosem. Pokud dojde k jejímu omezení či zrušení, budeme muset její nynější vykonavatele nahradit novými pracovníky či brigádníky, což by se u nás projevilo zvýšenými finančními náklady," uzavřel ředitel seniorského zařízení.