Smudek byl kovaným členem Sokola a Junáka. Jeho členové si v roce 1938 slíbili, že se aktivně zapojí do protifašistického odboje. Za úkol si vzali opatřování zbraní.

Právě Smudek velmi brzy ukradl pistoli německému poddůstojníkovi v Praze na tancovačce. Spolu s Františkem Petrem se pokusil 7. června 1939 podobnou krádež zopakovat. V jednom kladenském lokálu si vyhlédli opilého strážníka pořádkové policie Wilhelma Kniesta. Při cestě z hospody ho Smudek vyzval, aby zdvihl ruce.

„Smudek k němu přiskočil a ranou pěstí do obličeje ho srazil k zemi a omráčil. Smudek poté zdvihl policistovu čepici a chtěl mu odebrat i zbraň, ale v tom vyšla z jeho vlastní pistole další rána, která zasáhla strážmistra do horního rtu a způsobila okamžitou smrt. Smudek zpanikařil a utekl, aniž by Kniestovi zbraň skutečně odebral. Z výše uvedeného se zdá tedy dosti pravděpodobné, že Smudek s Petrem nezamýšleli Kniesta zavraždit, nýbrž pouze připravit o služební zbraň," popisuje přepadení, které odstartovalo řetězec dalších událostí Petr Koura,je popisuje ve své práci Pozapomenutá legenda českého odboje na základě materiálů z Archivu ministerstva vnitra.

Případ vedl k velké aktivitě úřadů. Vrchní zemský rada v Kladně vypsal odměnu na dopadení pachatele 100 000 Kč, dalších 50 tisíc přihodilo ministerstvo vnitra. Perzekuce se dotkla 111 osob, z nichž dva přišli ve vězení o život, další skončili v koncentračních táborech. Policie však v pátrání úspěšná nebyla.
Mezitím domažličtí odbojáři dále hromadili zbraně. 20. března 1940 stavěli domažličtí skauti na dvoře domu, kde bydleli Smudkovi, dvě kanoe. Na místě se objevili klatovští gestapáci a čeští četníci.

Chtěli vědět, kde Jan Smudek ukrývá kufr, se kterým přijel do Domažlic. Ten příslušníka SS Jakoba Neubauera zavedl na půdu, vytáhl ukrytou zbraň a výstřelem způsobil Neubauerovi těžké poranění.

ODMĚNA ZA DOPADENÍ. Správa města nabídla za uvedení na stopu po Janu Smudkovi 10.000 korun. Informovala o tom prostřednictvím těchto letáků. Ty obsahovaly v němčině a češtině detailní popis hledaného , výzvu k podání informací a oznámení o odměně.

Smudek uprchl a po dalších dílčích peripetiích, při kterých u Březí zastřelil dvoučlennou hlídku německé finanční stráže a při cestě na Čerchov postřelil jednoho českého četníka, se po týdnu dostává do Prahy. Při útěku mu mnohokrát pomáhali místní obyvatelé. V noci z 20. na 21. března 1940 bylo v Domažlicích zatčeno na 50 osob, 23. března další stovka. Byli deportováni do koncentračního tábora Flossenbürg, někteří byli zatčeni i popraveni. Smudkovy odvážné činy a útěk dodaly lidem potřebnou vzpruhu. Samotný Smudek se přes Slovensko a Maďarsko dostal do Řecka, Turecka, Sýrie a dále lodí do Francie a později do Velké Británie.

Pracoval u pěchoty a později v letectvu RAF, kde nalétal 140 operačních hodin v československé letce 68. noční stíhací perutě. Po válce se dostal do osvobozené vlasti, z ní však po únoru 1948 odchází a zpět se vrací až po listopadovém převratu.