„Laik nemá tušení o spoustě věcí. Nezná technologii řezu ani většinou vlastnosti dřeva u daných druhů dřevin. Například regenerace je u každého druhu stromu jiná. Každý strom se chová jinak, každému druhu trvá různě dlouhé časové období regenerace rány. Laikovi prostě chybí znalosti, a proto by neměl do korun stromů zasahovat,“ vysvětluje zkušený arborista Lukáš Čermák. Ten se péči o stromy věnuje už více jak 15 let a Deník ho společně s jeho kolegy zastihl v parku u poběžovického zámku, kde se právě věnovali údržbě tamních vzrostlých listnatých velikánů. „Po neodborném ořezu mohou strom napadnout dřevokazné houby, které na něm parazitují tak dlouho, až definitivně odumře. Špatný zásah do koruny stromu může také znamenat, že do něj člověk zjednodušeně řečeno pustí příliš světla. To vede u některých druhů ke korní spále, kdy na kůru působí příliš slunce, kůra rozpraská a strom začne pomalu usychat,“ vysvětluje chyby, kterých se lidé dopouštějí, zkušený arborista.

Pejsek Míša byl krutě týrán, v péči Psího domova Nora je už čtyři měsíce.
Pes s řetězem zarostlým do krku trpěl rok a půl. Chovateli hrozí pět let vězení

V době návštěvy Deníku arboristé v Poběžovicích pracovali v několikametrové výšce v korunách dubů, javorů a lip. „Přestože se to po nedávných deštích nezdá, stromům stále chybí voda. Zem je vyschlá a neabsorbuje vodu, čímž se ke kořenům stromů dostává pouhé minimum srážek. Strom žije převážně z toho, co absorbuje z listů, ale to mu nestačí. Stromy proto schnou. Jedná se o celorepublikový problém,“ vysvětluje Lukáš Čermák. Dle jeho slov navíc vše souvisí se vším, takže i časté solení silnic a obecních cest se odráží na stavu stromů, zejména ty u komunikací velmi trpí. „Životní podmínky pro stromy jsou čím dál horší. Vidět je to například na mladých doubcích, které byly dříve velmi odolné povětrnostním podmínkám, ale dneska je tak málo vody, že schnou i ty,“ smutně krčí rameny arborista. V poběžovickém parku bylo v rámci již čtvrté etapy údržby ošetřeno přes 40 stromů, v současné době je třeba ošetřit zejména listnáče podél hlavní cesty k autobusovému a vlakovému nádraží. „Chodí tudy lidé, proto je třeba předejít možnému úrazu. Bylo nutno zabránit případnému rozlomení koruny a ořezat suché větve. Stromy postupně schnou i v tomto parku,“ vysvětluje dále. U jedné z lip pak arboristé provedli instalaci dynamické vazby, která by měla zabránit rozlomení koruny. Současně byla u stromů provedena redukce nestabilních větví a odlehčení korun.

Přírodní památka Kolowratův rybník a Vyhlídková naučná stezka.
Projděte se Českým lesem v okolí Přimdy. Vedou tu naučné stezky i cyklotrasy

Arborista je odborník na péči o stromy, které rostou mimo les. Získat zkušenosti, znalosti a vzdělání mohou arboristé postupně na lesnických školách, vysokých školách a slouží k tomu také kurzy u společností na to zaměřených: SZKT (společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu), Arboristická akademie, která z oblasti arboristiky a stromolezectví nabízí různé semináře, školení a workshopy. Arborista, který chce provádět zodpovědně svoji práci a zároveň také získat lepší uplatnění na trhu práce, by měl získat minimálně titul Český certifikovaný arborista, lépe však Evropský certifikovaný arborista. Zatímco u ČCA jsou arboristé rozděleni dle zkušeností a znalostí do 4 kategorií, kdy k hodnocení stromů může přistupovat jen ten, kdo je držitelem té nejvyšší, ten, kdo získá ETW (evropský), získá rázem všechny čtyři kategorie najednou a je oprávněn k odborným zásahům a posudkům dřevin mimo lesní porost.